Kdo půjde s plasty

Kontejner pro tříděný máme hned za rohem a naše holky se rády proběhnou, když tam jdu vyhodit plasty. Někdy.

Takže oznámím, že nesu plasty. Nora se uvolí,že tedy bude tak laskavá a doprovodí mě, kdežto Gari zůstane v pelechu. Jdeme tedy ve dvou, vyhodím plasty, Nora si přečte, coje v okolí nového a vracíme se domů. Vejdeme do předsíně, následují další prosklené dveře do předsíňky. Tam už čeká Gari.

To je radosti! To jsme se dlouho neviděly! Co pořád děláš? Jaké to tem bylo, vyprávěj!

Tancují kolem sebe a já jdu uložit kbelík na plast do skřínky pod dřezem.

První salva
Odpoledne tu někdo odpálil první rachejtle, musel to být paket, něco jako rachejtlový HIMARS. Gari s Norou se mohly zbláznit. Nevěděly, jestli mají utíkat ven, pak si uvědomily, že to bylo venku, ale kam se schovat?

Myslel jsem na ptáky na stromech a srnky v lese a krávy a koně ve stájích. Když už to musí bejt (= nemusí), tak kolem silvestrovské půlnoci. Proč s tím otravovat v rozptylu tejdne???

Laurel a Hardy
Navštívili jsme s Ljubou kamaráda na jeho statku, má tam budovy a dva dvory a stáje s koňmi a taky dva pejsky. Vypadají jako reklamní pejsek Seznamu, jeden je asi tak do výše kolen, druhý poloviční, nicméně oba mjí stejný design, rozdíl je pouze ve velikosti. A oba měli na sobě kabátek s odrazkami, aby byli vidět v noci. Moudré opatření, hned jsem pátral na internetu a objednal pro Noru na kabátek (teď ho nenosí, není zima).

Dva pejskové na dvoře, to není zas tak nebývalý jev, aby bylo nutno o něm referovat v novinách, ale tahle dvojka byla výjimečná v tom, že oba pobíhali spolu. Bok po boku, skoro, jako by byli k sobě přivázaní. Přiběhli ke mně, opřeli se mi tlapkami o nohu, jeden výš, druhý níž a pak zase odběhli. Šli jsme pak na kafe a když jsme už po setmění šli k autu, objevila se nejdřív světýlka z odrazek a pak zase ti dva spolu, nerozlučná dvojice. Laurel a Hardy.

Kdo vyhrál?
Už jsem se tu zmiňoval, že Nora má předepsané pilulky. Ano, dokonce dvě, od paní doktorky. Jedna pilulka je kulatá, druhá podlouhlá. Taky jsem prozradil, že ji občas vypreparuje z kousku sýra nebo salámu.

Nabyla v tom ohromnou zručnost, pokud se to dá tak nazvat: k vypreparování pilulky nepoužívá ruce, pochopitelně. Má na to jazyk. Zajímavé je, že tu kulatou polyká bez problému, vyplivne tu druhou. Máme v kuchyni velmi přehlednou podlahu, takže se pilulka dá najít. Takže znova. Zase ji vyplivne. Potřetí taky.

Jenže ona je to spíš tobolka, něco jako obal a to léčivé je uvnitř, takže když napotřetí Nora zvítězí, vyplivne jen slupku. Léčivo už vylízala. Kdo tedy vyhrál: Budu o tom přemýšlet. Ale až v příštím roce.