Kausa Iris - z Brna
Noc na dnešek byla klidná, Iris nezlobila - asi je to tím, že jsme byli na návštěvě a šli spát až po půlnoci (Iris jsme měli na návštěvě sebou). Vrátím se k tomu Brnu, kde jsem byl s Iris na scifistickém Fenixconu. Přijeli jsme tam v pátek v deset večer, spát jsme šli (oba) zase po půlnoci.
Možná, že noc byla klidná právě pro ten (na mě) pozdní odchod.
Druhý den jsem kolem poledního měl povídání, tedy přednášku o alchymistech (viz zde). Iris vůbec nezlobila, v sále si lehla Františkovi Novotnému k nohám a podřimovala. Naštěstí byla jediný dřímající posluchač v sále. No a když přednáška skončila, po více než hodině, lidi mi teskali. Iris se probudila, vstala, šla ke mně a děkovala za potlesk.
Čímž si vysloužila větší potlesk než já tou přednáškou, ale s tím jsem mohl počítat dopředu.

Kausa Iris
Děkuji všem, kdo se snažili mi přispět radou. Většinový názor - Iris reaguje na něco elektronického. Ne snad, že by tu bylo elektroniky málo. Počítače nevypínám (dle zásady, že se počítače vypínáním ničí, tím spíš, že Ljubin počítač, bývalý můj, po zapnutí sténá a vřeští a zjevně se mu probouzení nelíbí) a navíc je tu wi-fi síť, ta taky je permanentně zapnutá. Nicméně - co je důležité: Iris trojčí úplně stejně, i když má přespat u Anny Marie v úplně jiném bytě v Praze. A to je řádná dámská domácnost, žádný Temelín, jako mám tady doma. Takže si opravdu myslím, že je to důsledek nějaké změny v její psychice, důsledek něčeho, co se jí stalo v nhlavě.
Je fakt, že její závislost na lidské přítomnosti vzrostla. Takový Bart, ten je zcela nazávislý panáček. Hlídá si svůj pelech u vchodových dveří a trpělivě čeká, až přijde jeho chvíle a někdo pojme pitomý nápad vykrást dům. Pak konečně Bart okusí lidského masa... Ale Iris? Ta nevydrží být sama ani pět minut. Teď píšu článek a leží na pelechu pod stolem. Pak se zvednu a půjdu se nasnídat a ona půjde na pelech v obýváku. I na procházce se drží v dohledu. Jde, opravdu, jako první, ale když zajde za roh, vrátí se a kontroluje, jestli jsem jí nezdrh.

Dneska v noci jsem ji měl pod peřinou a byl klid. Občas měla klepotici, ale s tím už asi nic nenaděláme. Je to starý pes.

Další noc s Iris
Zápasy s Iris se odehrávaly i této noci. Probudila se kolem třetí a začalo tóčo, opět ty její somnambulní noční pochody po ložnici a po chodbě. Ljuba šla spát do hostinského pokoje, já nasadil přísnost a na dva pokusy jsem ji zahnal do pelechu a udržel ji tam. Možná že přece jenom tohle je ta cesta, až na to, že dneska jenom chodila, ale netřásla se a nezalézala pod postel. V noci na zítřek přece jen vypnu počítače. Sice Iris zlobila i u Anny Marie a ta doma Temelín nemá, ale v zájmu vědy je třeba provést všechny experimenty důkladně, abych určil příčinu.

Má teorie je nevědecká - že jí prostě ruplo v bedně. Ta perspektiva je chmurná, ani ne jenom kvůli těm nocím, ale kvůli tomu, že občas přece jen jsme oba pryč z domu a ne vždycky ji můžeme vzít sebou. A vrátit se domů z rozškrábaným dveřím není nic příjemného.

Další úvahy a poznámky najdete na stránkách The Hyena