Démon jménem Blechy opět řádil - nebo přinejmenším se domníváme, že to byl on, kdo se postaral o pekelnou noc ze středy na čtvrtek. Iris zase měla svou cestovací a bloudila nad ránem po baráku a nevyspali jsme se ani Ljuba, ani já - zvlášť v tom prvním případu to bylo na pováženou, protože Ljuba měla šichtu až do večera a z představení v Neratovicích se vracela k půlnoci. No a já byl tak tuhej, že jsem včera ani žádné psí nebo rodinné příhody nepsal.

Včera tedy o polední pauze Ljuba opět odblešila vše, s čím Irda přichází při spaní do styku a nakonec i ji samotnou.

Odpoledne, kdy jsme tu s Irdou osaměli, jsme šli na procházku a v sousední vsi u sámošky jsme viděli chlápka, který by asi tu očistnou operaci taky potřeboval. Jenže podle všeho neměl žádnou Ljubu, aby ji na něm vykonala. Někteří pejskové - a percentuálně jich není mnoho ve světovém měřítku - mají štěstí.
No, štěstí. Nevím, zdali by se mi v danou chvíli podařilo Iris přesvědčit, že to co jí Ljuba svým sprejem provádí, se dá takto charakterizovat.

Tak snad už bez blech
Třetí, ne-li čtvrtá vlna odblešovacích pokusů dolehla na naši Iris. Zdá se, že tentokrát úspěšně, poslední tři noci se odbyly bez výstřelků, bez nočních pochůzek, pobíhání, škrábání na dveře. Takže jsou na to dvě vysvětlení.
Vysvětlení první je optimistické, pozitivní. Blechy pochcípaly.
Vysvětlení druhé je naopak pesimistické. Irdu se podařilo přiotrávit, přidusit, přinejmenším psychicky. To ale neříkám (nepíšu) vážně, berte to jako bonmot. Včera jsem byl s Irdou na dlouhé procházce nádherným podzimním dnem a opravu to nevypadalo, že je otrávená ani psychicky, ani fyzicky!

Tajemné zvíře
Několikrát jsem tu psal o tajemném zvířeti a poslední stav mých dohadů - je to potkan. V pátek večer jsem šel s Irdou na procházku a potkan ležel na vozovce u nás za rohem. Nehýbal se, ale ležel divně, hřbetem nahoru. Zkrátka, po procházce jsem vzal lopatu, abych ho odklidil. Ukázalo se, že je živý, chudák naříkal. Opatrně jsem ho tedy na tu lopatu nabral a odnesl na kraj lesa. Druhý den jsem se tam šel podívat. Už tam nebyl. Buď ho něco sežralo, nebo odešel.
No tak vidíte. Taky beru krysy a potkany jako negativum. Jenže když vidíte božího tvora, jak bezmocně leží a sténá, nedokážete ho tou lopatou zahubit. Tedy, já to nedokážu.

Další úvahy a poznámky najdete na stránkách The Hyena