13.12.2019 | Svátek má Lucie


VZPOMÍNKA: Osud, nebo Náhoda

11.10.2019

Je 2. října 2019 a já se dozvěděl, že včera zemřel Karel Gott, nejslavnější český zpěvák. Sice interpret hudby populární, ale hodnotné, a to hlavně v jeho nterpretaci. Je to právě to jméno… Gott, jež mne vede k následující úvaze. Tedy bůh, malé písmeno snad stačí. Tím se ale ve své dlouhé umělecké kariéře stal pro miliony posluchačů nejen v rodné zemi, ale i v mnoha dalších, východních i západních, včetně USA. Shledávám, že je pravdivé konstatování, že hodnota stáří se může posuzovat poměrem mezi nemocemi a radostnými vzpomínkami. Z těch vzpomínek pak ty nejdávnějšími, na čas mládí.

Jako dosti častý návštěvník kaváren a jazzových barů v šedesátých letech minulého století, bylo to snad jednoho večera, kdy jsem navštívil kvánu Astra na Václavském náměstí, kde zpíval melodické šlágry pan Šebek. Ale toho večera zpíval tam pohledný mladík poněkud mírně vysokým hlasem, ale dokonale… jazz a swing. Nebyla to ale jen Astra, ale i o kousek déle na Václavském náměstí Alfa, pak Vltava a jiná místa, kde vystupoval. To byl Karel Gott, tehdy, pokud se nemýlím, pracující jako nástrojař v ČKD.

Ale čas plyne a zájmy, nároky a záliby se mění a není tomu jinak ani v hudbě. A Karel Gott opustil jazz a swing a věnoval se populárnějším žánrům, přitom nadále pracoval na technice svého hlasového oprojevu, což jej vedlo k vlastnictví mnoha Zlatých slavíků. Ale tím poněkud vymizel z mého zorného pole, kterým je, kromě hudby klasické, hlavně jazz.

Pak přijely tanky a my se ocitli v Kanadě. A já sledoval více politickou a literární situaci v domovině. Věděl jsem ale, že Karel Gott se stal kulturním velvyslancem Gustáva Husáka a s naprostým úspěchem vystupoval v mnoha zemích, i ve státech za Velikou louží. Stal se Panem zpěvákem. Na jeho úspěchu měla neochybně vliv bohatá spolupráce s Karlem Svobodou, který pro Gotta napsal mnoho písní a skladeb, jež se staly hity a Gottově slávě jistě napomohly.

O spolupráci těch dvou tak nadaných Karlů jsem se dost dozvěděl při setkání s Karlem Svobodou při jedné z návštěv milované Prahy po změně poměrů. S ním jsem chodil na střední školu. Pamatuji na ten nezapomenutelný zážitek, když mi Karel v bytě svých rodičů, kde bydlel, hrál Ježkův Bugatti step. Když zanechal studia zubního technika, věnoval se též nějaký čas jazzu. Pak ale i on shledal, že jeho talent najde výraznější uplatnění v žánru populárnějším … a měl dokonalou pravdu. Při tom našem setkání mi Karel povídal o svém příteli a spolupracovníkovi, Karlu Gottovi, o jeho velikém talentu a stejně veliké pracovitosti, o jeho kamarádství. Smutkem to povídání zastínilo v té době probíhající vážné onemocnění malé Svobodovy dcerušky.

A čas plynul dál a dostihla mne zpráva, že Karel Svoboda, úspěšný a doma i v cizině slavný hudební skladatel, se zastřelil! Jaký to zvláštní osud, co to slovo svoboda pro člověka znamená? Pro Karla pak i neomezenost v jeho bohaté tvorbě. Jak zde do jeho životní pouti zasáhl shora zmíněný osud? To se nedozví nikdo jiný než snad Bůh, sotva ale Gott Karel.

Posléze došlo k fenomenálnímu zázraku (tedy pro mne) zvanému YouTube, který mi dopřál v tichu pokoje pohledem na monitor počitače návrat do báječných časů a to i těch, kdy vláda strany ani svými zákazy nedokázala ubít umění v těch, co je měli v krvi. A YouTube mi začalo vydávat nádherná svědectví, programy, v nichž nechyběl ani Karel Gott. A tak jsem se v pořadu pana Šípa dozveděl, že on také pěkně maloval, mohl jsem to vidět na několika exemplářích.

Ale snad nejpůvabnějším zážitkem pro mne byl záznam z jakési kavárny, kde hrál orchestr Karla Vlacha a zpíval Karel Gott, mladý, usměvavý, v bělostném saku, rozkošnou swingovou píseň Hřebík v botě. (Tančí se swing a v sále je shon, každý se ptá, proč skáču jak slon, neb nikdo neví, že právě dnes v jedné botě hřebík mám…) a pak ještě Chattanoogu, nevadilo, že s českým textem! Na Youtube jsem zhlédl I pozorudný záznam z ostudné akce podpisování Anticharty čs. umělci. Tam promluvil i Karel Gott, a sice ve vyžadovaném duchu. Nebyl ovšem sám, kdo se té ostudnosti zůčastnil. Myslím, že to byla pro něj ona prazvláštní chvíle, kdy slavný člověk, aby mu na další cestě nebylo znemožněno pokračovat, upsal, alespoň na okamžik, svou duši ďáblu, snad ve víře, že v budoucnosti bude mu odpuštěno a zapomenuto. (Podobným martyriem prošel Bohumil Hrabal a snad i jiní).

A existuje rozhovor, který už v roce 2001 dal Karel Gott Lidovým novinám… přiznám, to jsem jenom zíral! Jaký rozhed, jaká moudrost a dokonce předvídavost, potvrzená v platnosti dnešním světovým vývojem! A když jsem si důsledně promyslel, co říkal o své údajné, leč mnoha lidmi mu vyčítané náklonnosti k Husákově režimu, znělo to dost logicky a opravdově. Ostatně cožpak on v cizině neproslavil svou zemi pozouhodným způsobem, a to onou řečí, jíž netřeba řečnické obratnosti, ale tím, co je pro každého člověka, jednou z největších hodnot, snad kromě zavilých škarohlídů… hudbou!? Dá se to považovat za oběť na oltář jeho talentu, jeho záchrany? Nejsem soudcem, a kdo má právo hodit kamenem…

Mám velkou důvěru ve fyziognomii člověka, snad i dokážu rozpoznat šalbu a šibalství, tedy ne ono zábavné, ale škodlivé, od opravdovosti. Nepamatuji se, že bych ve všech těch zmíněnýh záznamech, a to nejen hudebních, spatřil na tváři Karla Gotta něco jiného, než velmi upřímný, nakažlivý úsměv!

Dva muži, dva umělci, dva Karlové. Jednoho jsem osobně poznal, druhého jen tak, jako miliony jeho obdivovatelů a posluchačů. A teď racionalita a soudnost stranou, místo nich názor, že nevíme nic o tom, co existuje mezi nebem a zemí, a tu se nemohu vymanit z onoho až mystického pocitu, plynoucího z příjmení obou Karlů, kterým snad Bůh, osud, Prozřetnost, genetika či náhoda nechaly prožít jejich životy tak, jak se stalo. Stejným byl úspěch, sláva, zasloužený obdiv, ale tak rozdílný jejich odchod ze života a slávy.

Svoboda a Gott… je snad tato hra se slovy dílem pošetilosti kmeta? Nesnažím se odpovědět na tu otázku jinak, nežli tím, že v ten nedávný den ztratil český národ další osobnost pozoruhdnou a nezapomenutelnou. A jestli se v těch prapodivných dobách totality provinil proti morální dokonalosti, myslím, že jeho veliké umění a přijemná a silná osobnost a moudrost snad na jeho připadná provinění umožní snadno zapomenout. Karel Gott rozdával radost svým hlasem svým pofesionálním projevem a muzikálním mistrovstvím, bez ohledu na to, kdo právě v době jeho dlouhé kariéry vládl… a to nejen v jeho domovině, jak v době její nesvobody, tak po ní, ale a v mnoha zemích Evropy i ve Spojených státech amerických. A což právě tam netyčí se k nebi Socha svobody?

P.S. Pokud ale v Čechách dojde k neuvěřitelným nápadům, jak osobnost Karla Gotta uctít, jeho památce to neposlouží, naopak. Na mysli mám zejména ten nápad s Ruzyní, přejmenováním letiště Havlova na Gottovo.

.



Akční letáky
Akční letáky

Prohlédněte si akční letáky všech obchodů hezky na jednom místě!






 Neviditelný pes
Toto je DENÍK: do sítě jde obvykle nejpozději do 8.00 hod. aktuálního dne. Pokud zaspím, opiji se, zešílím nebo se zastřelím, patřičně na to upozorním - neboť jen v takovém případě vyjde Pes jindy, eventuálně nikdy.
Šéfredaktor Ondřej Neff (nickname Aston), příspěvky laskavě posílejte na adresu redakce Jiřímu Wagnerovi, redaktorovi NP (nickname JAG). Rubriku Zvířetník vede Lika.