ÚVAHA: Letošní zima
Zimní les plný polomů. Ale v té jinovatce něco tiše cinká ! To asi jaro podniká nesmělé krůčky , aby se pomalu vkradlo i k nám do hor. Zázrak, na který čekám.
Modré nebe, na něm zlaté slunce a bílé obláčky. Po sněhu ani památky, jen vzdálené Krkonoše se ještě bělají.
Bahna plná žlutých blatouchů a u struhy modré oči pomněnek. Na zeleném koberci jako malá sluníčka zazáří pampelišky.
Vánek, pohrávající si s osikami. Ony si šeptají něco tajemného a krásného. Třeba o tom, kde vyroste první křemeňáček a že tam nahoře ve skalách již kvetou borůvky.
V zahradě na šňůrách plno bílého prádla, na bidle peřiny a na židlích vyprané kocouří polštáře.
Mourovatý kocour se na malé stříšce u sklepa rozvaluje. A ten druhý, strakatý, u stodoly čerstvou krtinu pacičkou rozhrabuje. A pak do ní něco udělá.
Něco, za co stála celá tahle zima.
6.2.2007
