Mezinárodní cestovní ruch tvoří dnes celosvětově 25 až 30 % všech služeb a zaměstnává přes sto miliónů lidí. Do budoucna bude toto odvětví patřit k největším zaměstnavatelům a příjmy z něj budou důležitou součástí všech státních a obecních rozpočtů. Máme štěstí, Praha stále patří k deseti nejnavštěvovanějším městům Evropy a Česká republika mezi čtyřicet turisty nejoblíbenějších zemí na celém světě.

Britský sociolog Anthony Giddens se začátkem roku v rozhovoru pro týdeník Respekt na adresu Evropy a její budoucnosti vyjádřil takto: "Už nebudeme centrem světa, ale provincií kam lidé jezdí na dovolenou." Když Prahu navštívil americký finanční analytik Marc Faber, přezdívaný "doctor disaster" (neštěstí), v rozhovoru pro Hospodářské noviny rovnou prohlásil: "Evropané budou jednou nosit kufry Číňanům."

Co nám tito dva moudří pánové chtěli sdělit? Asi že je nenávratně pryč doba, kdy evropské země (nebo velká část evropských zemí) společně se Spojenými státy byly na špici světové průmyslové výroby a kdy byl relativní dostatek pracovních míst. Tyto pracovní pozice se přesouvají do zemí tzv. třetího světa a do Evropy se těžko někdy vrátí. Není však nutné házet flintu do žita. Je ale nezbytné, aby si vlády zemí a radnice měst na starém kontinentě dokázaly uvědomit nově vzniklou situaci a začaly se přeorientovávat z průmyslové výroby na jiná odvětví. Jedním z klíčových odvětví pro evropskou budoucnost by měl být právě cestovní ruch.

Evorpa je kontinent neuvěřitelně bohatý na historická města, hrady, zámky a jiné památky. Rozličné pamětihodnosti jsou doslova na každém kroku, a nabídka pro poznáníchtivé cestovatele je tak obrovská. Většina radnic velkých i malých evropských měst si to již plně uvědomuje. Vědí, že historické náměstí, hrad, kostely, hradby lze najít v nesčetně mnoha městech starého kontinentu, a snaží se to svoje nějak oživit a odlišit o konkurence. Nabídnout něco jedinečného, navíc.

A tak v historické Valencii ve španělském středomoří vznikl soubor muzejních a koncertních budov soudobé architektury od architektů Santiaga Calatravy a Félixe Candely Město umění a vědy (Ciudad de artes y siencias) dokončené roku 2005. Severošpanělské Bilbao zase každý zná kvůli Guggenheimově muzeu od Franka Gehryho. Další pobočka Guggenheimova muzea se chystá otevřít příští rok v litevském Vilniusu. Tentokrát se bude jednat o budovu od světoznámé architektky Zahy Hadid. Ve vídeňské výstavní síni Albertině zase střídá jedna zajímavá výstava druhou. Půl roku Rembrandt, půl roku Vincent van Gogh. Mnoho lidí si zvyklo jezdit do Vídně každý půl rok jen kvůli výstavám. Města se snaží budovat moderně vybavená, pohodlná kongresová centra, veletržní areály. Cíleně se propagovat v celosvětově sledovaných médiích (BBC, Eurosport).

A co naše hlavní město Praha? Poslední výrazný příklad současné architektury je Tančící dům od výše zmíněného architekta Vlada Miluniče a Franka Gehryho . Zajímavý projekt Národní knihovny od světoznámého architekta Jana Kaplického, jehož jakýkoliv projekt by uvítalo v zápalu konkurenčního boje a snaze vymezit se snad každé městské zastupitelstvo, byl úspěšně vyštípán za přispění samotného primátora a dokonce i prezidenta republiky. Peníze se raději utrácejí za velkolepé projekty stanic metra na periferiích. Zajímavá galerie, do které by se lidé vraceli, v Praze není, byť se sympaticky rozjíždí holešovický DOX. Místo, které by bylo ideální pro pořádání veletrhů, chátrá a zarůstá lebedou. I před požárem se větší veletrhy na bubenečské výstaviště nevešly a bylo zapotřebí postavit stan. Však je důležitější Matějská pouť. Přece se nebudeme kvůli kolotčům trmácet někam na periferii. Světová média plní zprávy o pražských nepoctivých taxikářích. Snad si někdo všiml předraženého klipu s Táňou Kuchařovou, kdysi přítelkyní jednoho z radních, vysílaném na televizním kanálu Fashion TV orientovaném na módu. Ve filmařsky sfušovaném reklamním spotu lákala bývalá Miss World společně s Petrou Němcovou turisty k návštěvě Prahy.

Většina úředníků na pražském magistrátu posledních dvacet let žila v přesvědčení, že když dnes Praha patří k nejnavštěvovanějším světovým destinacím, musí to tak být na věky. V dnešní ostré konkurenci, která panuje na celosvětovém trhu cestovního ruchu mezi destinačními managementy různých měst i států, nelze dlouho přežívat z podstaty. Ta je v Praze navíc nahlodávána nevhodnými přestavbami historických objektů, neschopností magistrátu vypořádat se s nepoctivými taxikáři, klamavými směnárnami. Jestli to takhle půjde dál, Praha se v první desítce nejnavštěvovanějších měst Evropy neudrží. Proto je třeba investovat do nových interaktivních muzejních expozic, moderní architektury, netolerovat černé stavby a kýčovité obchody v centru města. Jednoduše mít nějakou vizi, jak udržet přízeň zahraničních turistů. Není náhodou, že nejnavštěvovanější pražskou atrakcí je dnes ZOO, která má dobrý zvuk i v zahraničí. Tak tomu není proto, že by návštěvníky zajímaly více gorily než umění nebo že by pražské žirafy měly delší krky než žirafy berlínské. Je to proto, že pražská ZOO je léta vedena profesionálním managementem, který měl vždy jasnou vizi. Taková vize Praze jako celku chybí.

Prezident republiky se tváří, že neví, v čem je problém, když strany ODS a ČSSD chtějí obejít vítěznou TOP 09 a sestavit na pražském magistrátu koalici. Já osobně vidím problém v tom, že tyto dvě strany měly dost času a prostředků udělat něco pro zatraktivnění Prahy. Ani čas, ani prostředky však k dosažení tohoto cíle nevyužily. Pokud se tyto dvě strany ve vedení hlavního města obejmou, těžko můžeme očekávat nějakou změnu. Z "jánabráchismu" nikdy nic konkurenceschopného nevzešlo.