Aida plakát1872

U nás jsou již poměrně populární přímé přenosy Live in HD z Metropolitní opery v New Yorku. Tento systém je pozoruhodným příkladem toho, jak se mohou uplatnit bystré podnikatelské záměry i v kultuře. Před sedmi lety se tato prestižní americká scéna potýkala s ekonomickými potížemi. Řešení se našlo v projektu přímých přenosů z Metropolitní do kin a do divadel dalších zemí mimo Spojené státy. V loňském roce přijímalo formou přímých přenosů opery z Metropolitní opery asi 46 zemí světa do 1500 kinosálů. V České republice jsou od roku 2007 na tento systém napojena mnohá kina, dnes je přijímá asi 30 měst, díky aktivitám filmové společnosti Aerofilms. 

A tak jsem mohl s přáteli dne 15. prosince 2012 sledovat v Ostravském domě kultury velkolepé představení opery Aida. Autorem je, jak známo, Giuseppe Fortunino Francesco Verdi (1813-1901), jehož dvousté výročí si letos připomíná celý kulturní svět. Představení jako celek bylo nádherné. Štefan Kocán jako Ramfis, Roberto Alagna jako Radamès, Olga Borodina jako Amneris a Liudmyla Monastyrska jako Aida byli v tomto představení úžasní a úchvatní. Napadlo mě při tom, jestli si někdo dnes vzpomene na první a dnes již legendární představitelku Aidy, kterou byla česká zpěvačka, rodačka z Kostelce nad Labem, Tereza Stolzová (1834-1902).

Tereza Stolzová - Aida, 1872

Ona k tomu patří ještě dvě jubilejní výročí. Letos je tomu 140 od doby, kdy Terezu Stolzovou v roce 1873 přijal v audienci egyptský nejvyšší představitel chediv Ismail Pasha (1830-1895) a složil hold jejímu umění, Bylo také proč. Tereza Stolzová zpívala v sezóně 1873-1874 Káhirské opery Aidu celkem ve třiceti představeních. Mimo jiné také za královský honorář 150 000 franků. Ismail Paša (vládl v letech 1863-1879) tehdy Egypt úspěšně sjednocoval, leč zároveň nesmírně zadlužoval. Ale kvůli naší pěvkyni to nebylo. A před 120 lety, v prosinci roku 1893, věnoval Giuseppe Verdi své přítelkyni Tereze Stolzové rukopis své skladby Requiem s osobním věnováním. První interpretkou této skladby byla totiž také tato úžasná česká zpěvačka.

Jak se stalo, že deváté dítě řezníka Jana Stolze z Kostelce nad Labem dosáhlo tak pozoruhodných met? Nadání měla Tereza zřejmě v genech. Bratr Václav, znamenitý klavírista, učil například hudbu v Oděse. Její dvě starší sestry, dvojčata Ludmila a Františka prosluly svým zpěvem v Teatro Grande v Terstu, kde byl později i jejich bratr Václav provozovatelem. Divadlo dnes nese jméno G. Verdiho. Tereza vystudovala pražskou konzervatoř jako její sestry, avšak cesta na evropská operní jeviště byla ještě dlouhá. Poprvé na sebe více upozornila právě v Terstu ve Verdiho opeře Trubadúr. V dalších letech již triumfovala v Petrohradu, v Moskvě, v Tbilisi, v Oděse a nakonec v Cařihradu. Svá vítězná tažení završila v milánském Teatro alla Scala jako Johanka z Arku ve stejnojmenné Verdiho opeře. Poté již Verdi zpěvačku zahrnul rolemi. Následoval Don Carlos v Bologni a Síla osudu opět v Miláně. Úspěch obrovský. 

Tereza Stolzová

Ishmail Pacha

Opera Aida měla být uvedena v roce 1869 jako součást oslav otevření Suezského průplavu. Káhirskou premiéru měl řídit osobně Giuseppe Verdi a hlavní roli nemohl zpívat nikdo jiný než Tereza Stolzová. Vše však tehdy překazila francouzsko-pruská válka. Takže evropská premiéra Aidy se uskutečnila až 8. února 1872, kde jinde než v La Scale. Tereza Stolzová zazářila opět jako hvězda první velikosti. Také díky nádherným šperkům, které osobně navrhl Giuseppe Verdi. O dva roky později diváky uchvátila svým sopránem v Requiem. Proto ten Verdiho dar. 

O dva roky později, v červnu 1879, vystoupila Tereza Stolzová naposledy ve své kariéře. Měla již značné zdravotní problémy.  V La Scale zaznělo opět Requiem. Poté žila v Miláně a pomáhala také českým umělcům a divadelníkům. Na svůj původ nikdy nezapomněla. V lednu 1901 stála u úmrtního lože Giuseppe Verdiho. Ve vile Sant’ Agata předtím Verdiho a jeho manželku  Giuseppinu Strepponi velice často navštěvovala. V době smrti Verdiho jí zbývalo dvacet měsíců života. Zemřela v srpnu 1902. 

Giuseppe Verdi si Terezy Stolzové nesmírně vážil a miloval ji jako představitelku svých hudebních děl. Dobové spekulace o jejich intimním vztahu nebyly pravdivé. Nicméně Verdi složil skladbu Smyčcový kvartet e-moll, dílo v jeho tvorbě zcela výjimečné. Věnoval ho Tereze Stolzové, jako dík za to, že pomohla neuvěřitelným způsobem popularizovat jeho hudbu. Stál totiž tak trochu ve stínu svého současníka Richarda Wagnera (1813-1883), jehož dvě jubilea si letos rovněž s úctou připomínáme.

A tak mě jen při tom prosincovém přenosu v Ostravě napadlo, kolik diváků, nadšených představením Aidy z Metropolitní, si vzpomnělo na Terezu Stolzovou. Až si tedy budeme v tomto roce mnohokrát připomínat Verdiho, rezervujte si prosím i kousek místa pro tuto geniální českou zpěvačku.