Po letošním odchodu Vlastislava Tomana mnozí právem jihli, ale zjednodušení bylo, že konstatovali: „Časopis ABC byl skoro jen on.“ Pravda je jiná. Šéfredaktor sice Ábíčku panoval od padesátých do devadesátých let, což je na hranici uvěřitelnosti, ale každý časopis musí být kolektivní dílo. A nelze jinak. Dělaly ho spousty lidí. Jedním z nejvýznamnějších přitom byl Tomanův zástupce Václav Šorel (1937-2020).

A Šorel byl modelář. I scénárista, spisovatel, ano, ale prvořadě modelář. Před jedenácti lety jeho přínos zdůraznila věnovaná mu Zlatá kniha komiksů, když zahrnula jen jeho obrázkové seriály Vzpoura mozků, Galaxia, Tvrz, Operace Jericho, Operace Slunce, Zkáza planety Země a Biggles.

Šorel býval za války klukem, jakých ubývá. Stavěl od útlého dětství modely letadel, což si odnesl do životní praxe. Původním povoláním byl konstruktér. Od dětství ovšem miloval i Verna, Lema, Trosku, později Součka. Někde mezi tím i Bigglese. A po jedné návštěvě výpočetního střediska v Avii, kde pracoval, to začalo. Klimatizovanému sálu vévodil počítač. Ta velmoc! Nebudeme nakonec otroky? Tak Šorel vymyslil dnes už kultovní kreslený příběh Vzpoura mozků (1977).

A u science fiction zůstal; i méně nápadná Tvrz je přece o putování astronoma 20. století časem: mezi husity. Pro někoho překvapivě se tehdy jednalo o věc Šorelova osrdí. Tam u Nežárky, kde se děj odehrává, se narodila jeho žena - a s příběhem jihočeské tvrze jej seznámil tchán. Stavbu vypálili a srovnali se zemí před bitvou u Lipan a jsou dvě protichůdné verze. Dle první tu ničil pan Menhart z Hradce, muž na čele panské jednoty, a uvnitř se marně bránil jeden stoupenec Prokopa Velikého. Ale možná byla tvrz zdevastována právě za to, že byl tento její pán stoupenec Menhartův. - Trochu po vzoru Jiráskově se Šorel (za socialismu) přiklonil k verzi první a Menhartovi se brání na čele obránců statečný Jinřich. Pomáhají zbrojnoš Matouš a krásná Johanka a… Muž z budoucnosti Martin.

V dalším Šorelově SF komiksu Galaxia putují kosmem dva osamělí chlapi a následné děje brnkají na struny arachnofobie - každého z nás.

„Prý za to může schopnost pavouků se plynule pohybovat do všech stran, což se člověku příčí,“ komentuje to po letech Šorel. - Po havárii kosmické lodi zahyne celá posádka s výjimkou oněch dvou v hibernaci. Loď ještě letí, muži procitají a řítí se proti nim obří meteor. Tu srážku odvrátí a jsou pohlceni červí dírou, která je vyvrhne ve vzdálené části kosmu - plné obrovských pavouků i jiného, podobně zmutovaného hmyzu.

Komiks Operace Jericho již není sci-fi. Jde o úkol královského letectva Spojeného království v čase, kdy bylo třeba pomoci z žaláře v Amiensu francouzským odbojářům. Předlohou se stala reálná událost z února 1944, kdy měla být během britského náletu pobořena zeď věznice, aby dostala šanci víc než stovka zajatců, kteří měli být nazítří popraveni. Útoku velel Charles Pickard a Šorel svému kreslíři Kobíkovi dokonce postavil model stíhacího bombardéru „de Havillan Mosquito“. Dle dobových fotografií kreslil výtvarník i vězení, ba zachycuje věrně Pickardův náhrobek na hřbitově v Amiensu; protože nebohý Pickard a jeho navigátor zemřeli.

Šorel vytvořil hodně komiksů a některé ani ve Zlaté knize nejsou; například nedokončená Létající parta. Je to paradoxně příběh plný nadšení - o skupině dětských modelářů. Po raných neúspěších se borců ujmou - skutečně v reálném světě existující - bři Malinové, ve své době českoslovenští reprezentanti. Šorel si prý přál, aby se začínající modeláři vyvarovali určitých chyb; než ale stačil doradit, uhánějící doba trhla oponou a hu, žil v době, kdy většina „modelářů“ modely nestavěla, protože je, ach, ouvej, rovnou kupovali. To bylo panu Šorelovi nějak proti srsti. Kam svět spěje? K dekadenci? Tak se nejspíš ptal.

Modeláři si mladí říkali dál, avšak pouze létali. Anebo jezdili (autíčky), anebo závodili ve vodě čluny.

Klíčovým se měl stát Šorelův scénář Vrabec. Chtěl mapovat snad veškeré osudy československých pilotů od první republiky až do konce dvacátého století. Ale…

„Na přání tehdejšího vedení redakce ABC jsem příběh ukončil okamžikem, kdy se hrdina dostane s několika dalšími Čechoslováky za Kanál - v předvečer slavné letecké bitvy o Anglii.“

Originál skvělého seriálu, dodejme, zmizel v jistém nakladatelství, které - svého času - vydávalo periodikum Moje první noviny. A stejně jako již starší adaptaci Bigglese kreslil Vrabce Jiří Petráček (*1941).

A neměl se zle. Už pro Bigglese mu Šorel s chutí postavil jako model velbloudí stíhačku Sopwith Camel, ale i trojplošník Fokker. Mimochodem, i tento letecký seriál je trošku sci-fi. Nebo dost! Časová smyčka začíná i končí Bigglesovým sestřelením.

S panem Petráčkem Šorel vytvořil i Zkázu planety Země, když se - na začátku - ptal, co by se stalo, kdyby Tunguzský meteorit nevybuchl nad Sibiří, ale nad centrální Evropou. Kdyby navíc byl i násobně větší. Šorel navíc spekuluje o tom, že se v „červích dírách“ pohybují tělesa (například kosmická loď) v závislosti na své hmotnosti. Takže? Čím jsou těžší, tím jsou rychlejší. Což zní takřka logicky; ale platí ještě druhé pravidlo. Vrátí-li se modul tím samým červím tunelem, jeho hmotnost rapidně klesá a on se přitom záhadně ocitá v minulosti.

V Šorelově akčním příběhu to podstoupí bitevní křižník Ikarus a hrdina si bere z minulosti dokonce nevěstu. Posádka Ikaru však prvořadě brání zániku civilizace, které by nastaly nejtemnější časy - po výbuchu meteoritu Daidalos přeplněného antihmotou.

Známe i kratší Šorelovy komiksy ze života válečných pilotů: Warhawk, Úlet anebo Angličan. Poprvé se objevily v Leteckém speciálu ABC (1988). Prvním a dlouholetým spolutvůrcem dlouhých komiksů byl už zmiňovaný malíř František Kobík (1933-2006), s nímž se Šorel poznal v letňanské automobilce, ale i na nedalekém letišti. Pro ABC brzy nato produkovali až šokujícím způsobem populární vystřihovánky, jež obyčejně podepisovali značkou ŠOK. Jednalo se o ukázky bojové techniky a třeba 16. dubna 1972 i o přistávací modul Apolla 11. Část Šorelových nápadů navíc končila v tzv. Muzeu kosmonautiky, na kterém pracoval s výtvarníkem Jaroslavem Velcem.

S Kobíkem se pustili se do ryze experimentálních modelů, inspirovanými už skutečnými stroji pouze vzdáleně, a na stejnou dráhu patří model hvězdoletu Prométheus - ze Vzpoury mozků.

Albatros pro Šorela s Kobíkem dokonce založil edici Plastické vystřihovánky. První z nich umně rozkresloval své náměty, Kobík každou vystřihovánku nakonec i vybarvil. Jedna taková raketa se zove Vanavan.

Šorek taky psal knihy pro letecké a „plastikové“ modeláře, zůstává i autorem dvojdílné Encyklopedie českého a slovenského letectví (2005-2008). Jeho kniha Vzduch je naše moře (2018) vznikla úpravou rozhlasového seriálu. Samým úvodem Zlaté knihy navíc vzpomíná, že rukopis prvního dílu jeho Letadel československých pilotů od něj v Albatrosu ještě přebíral Ludvík Souček. Kniha, pravda, vyšla teprve roku 1986, tedy osm let po redaktorově záhadné smrti.

Na zakázku NAKLADATELSTVÍ XYZ stvořil Václav Šorel s kreslířem Michalem Kociánem i knihu o životě Františka Fajtla (2013), kde zachytil nejenom sestřelení, ale také anabázi Francií a Španělskem.

Operace Slunce je obrázkový seriál, který ještě začal kreslit Kobík, ale nakonec jej zpracoval Jiří Petráček. Řeší se tu, kam s jaderným odpadem, a hrdinové uvažují o oběžné dráze. I zde by však „bordel“ jen čekal na tahače, které by jej vtipně odeslaly do Slunce. A hle, také v tomto případě podstavil hračička Šorel kreslíři hned několik maket kosmických lodí.

LUCIE VÝBORNÁ ZPOVÍDÁ VÁCLAVA ŠORELA:

Laskavý člověk neudělá nic nihilistického, myslí si Václav Šorel - YouTube

Zatímco s Vlastou Tomanem jsem se stýkal hodně, o Šorelovi jsem jenom slýchal. Obyčejně od Vlasty. A na Vzpouru mozků jsem si pamatoval.

Tenkrát mi bylo třináct a nemohl jsem uvěřit, že takovýto seriál roku 1977 (vrchol normalizace) povolili. Červenaví „démoni“ tu berou moc do svých rukou, než jsou přece poraženi. A problém? Pro mě v tom, že ABC jednoduše nebylo. Sem tam jsem ho zahlédl, nikdy nesehnal. Neměl jsem ho předplacené a Vzpoura mozků vycházela beze mě. A bez mnoha dalších mladíků. To umocnilo legendu.

Když ne jiný, tento Šorelův seriál si přečtěte. Je to vesmírná opera, i když její autor mínil, že píše ryzí sci-fi. Je to velká zábava, ač byl modelář za tím vším poměrně vážný. A letí a letí se tu vesmírem, ač pan Šorel žádné letadlo nikdy nepilotoval!

Ale nalétal se dost. To zase ano. A říkával: „Dali by na to sedadlo místo mě pytel brambor.“ Za přínos českému letectví Šorelovi oficiálně poděkoval i náš parlament.

VZPOURA MOZKŮ: CD Vzpoura mozků - rozhlasový sci-fi seriál včetně komiksu - YouTube