Deset let letos uplyne od smrti anglického historika a novináře Petera Hopkirka (1930-2014), autora knih o britském impériu, Rusku i Střední Asii. Přiznám, že jsem neměl důvěru k jeho knize Vetřelci na střeše světa (česky 2023), která je historií našich, tj. západních snah o „odtajnění“ Lhasy. Především strohý rejstřík mě mátl, když jsem se podíval dozadu. Nebyl efektní. Na svého oblíbeného spisovatele Jamese Hiltona, autora románu o klášteře Šangri-La Ztracený obzor, jsem objevil všehovšudy dva odkazy, přičemž druhý ani „nefunguje“. Na slavného cestovatele Heinricha Harrera sice odkazy fungují, ale jen tři. Zato rejstřík zohlednil i dávného autora dobrodružných románů Johna Buchana, i nalistoval jsem příslušnou stránku, která je úvod kapitoly Konečně Lhasa, a četl: Na první pohled působí Francis Younghusband jako postava z románu Johna Buchana. Stejně jako Richard Hannay nebo Sandy Arbuthnot měl tento nesmírně nadaný mladý důstojník indické armády všechny vlastnosti, které se vyžadují od romantického hrdiny pozdní viktoriánské nebo rané edwardovské éry. Voják, cestovatel, atlet a spisovatel si již v pětadvaceti letech získal jméno. Atd. Nepostřehli jste již za těmito větami i vy nadaného vypravěče? Já ano - a poutavost knihy mě posléze šokovala. Kdekoli otevřete a zkusíte se začíst (osvědčená metoda Vladimíra Párala, jíž každou knihu testuje), budete zaháčkováni a neodtrhnete se. Jak to?

Autor je spolehlivý a ponořený do problematiky jako do lázně. Vstřebal množství informací o těchto poutích do Lhasy, jak následovaly jedna za druhou, ale nepřetížil text přemírou faktů a neposlal tím ke dnu poutavé vyprávění, o něž hraje. Vypráví lehce, energicky, s erudicí. Historií se díky němu kocháme jako dobrodružným románem a Hopkirkovi je jasné, co vynechat. Drží se tématu jako kočkodan a materiál mu nevelí, je to naopak. Třeba Petr Čornej ( u nás) má podobnou schopnost i talent, nicméně tajuplný Tibet je prostě zajímavější než „řežby“ husitství. Mám jen jedinou výtku.

Pan Hopkirk (https://upload.wikimedia.org/wikipedia/en/e/ed/Peter_Hopkirk_%281930%E2%80%932014%29.jpg) nikdy zcela nepřizná moc Číny, která nezačala teprve druhou půlí dvacátého věku, ale bolela daleko dřív. Vlastně vždy zde byl silný čínský vliv a hrdinství západních cestovatelů i cestovatelek (Prževalskij, Rockhill, Lansdell, Bonvalot, Bower, Annie Taylorová, Dutreuil de Rhins i teatrální manželé Littledaleovi s teriérem) sice bylo značné, neboť riskovali životy a někteří zemřeli, nicméně Hopkirk nezdůrazňuje, nakolik se Tibeťané při kontaktu s námi Zápaďany báli Číny. Poutník Dutreuil de Rhins byl roku 1894 smrtelně raněn do břicha. Skončil život tohoto Francouze, který předtím netakticky provokoval a chtěl příliš. Cítil se povýšen. Jeho smrt výprava ohlásila do Pekingu a Čína obratem poslala do nešťastné vsi trestnou výpravu; popraveni hned čtyři „zlobiví“ hodnostáři a hlava toho ústředního se ocitla vyvěšena nad branou. Západní cestovatelé už předem věděli, ač se to v knize nepřiznává, že je Čína jakousi pojistkou a bubákem.

Peter Hopkirk je absolvent Oxfordu a zkušenosti sbíral co reportér Independent Television News a korespondent The Sunday Express - v New Yorku. Takřka dvacet let působil v The Times, a to především jako specialista na Blízký a Dálný východ. Putoval Čínou, Ruskem, Střední Asií, Kavkazem, Indií, Pákistánem, Íránem, Tureckem. Právě před půl stoletím (1974) letěl náhodou z Bejrútu do Amsterdamu, když se letadla zmocnili teroristé Organizace pro osvobození Palestiny. Hopkirk, který jako mladík sloužil v britské armádě v Africe, se jim postavil. Nevím jak, ale přesvědčil je, aby odevzdali zbraně.

Jeho literární díla jsou přeložena do mnoha jazyků a oceněn byl Pamětní medailí sira Percy Sykese - za spisovatelskou činnost a cestopisy. K jeho nejznámějším knihám patří Cizí ďáblové na hedvábné stezce (1980), Východ v plamenech: Leninův sen o říši v Asii (1984) a Pátrání po Kimovi aneb Po stopách Kiplingovy Velké hry (1996). Příběh vetřelců v „zakázané zemi“ pojal jako referát o poutavých závodech a rozložil jej do patnácti těsně navazujících kapitol, k nimž je klíčem už ta šestá Čtyři sny o Lhase, ale i ta osmá a devátá: Podivuhodné dobrodružství Henryho Savage Landora + Noční můra Susie Rijnhartové. Finále knihy ale zklame čtenáře románů. Ani nešlo nečekat, že ne. Jmenuje se Rudé gardy ve Lhase a líčí definitivní obsazení tohoto světa Čínou. I legendární útěk 14. dalajlamy ze Lhasy do Indie.

Ó, vábení Tibetu. Tato strategicky položená zem (přes tři kilometry nad mořem a s obrovskými mrazy) přitahovala Západ nejméně od první poloviny 19. století. Britové, ruští poddaní cara, Francouzi i Američané a Japonci se opakovaně - a bez ohledu na neochotu, ba odpor Tibeťanů - pokoušeli do izolované oblasti pronikat. Tibeťané se báli, ale zadržovat postupující výpravy uměli. Nechtěli, aby Západ ohrozil jejich náboženství a tradiční styl života.

Pohnutky cestovatelů, z nichž někteří byli trochu ztřeštění a jiní až moc britsky flegmatičtí, se různily. Někdy šlo jen o sběr zeměpisných informací pro tajné služby, jindy o pátrání po hoře, která - údajně - převyšuje Everest. A existuje. Jindy přicházeli křesťanští misionáři a ještě jindy dobrodruzi, ba poloviční šílenci: Peter Hopkirk líčí průběh výstupu Maurice Wilsona na nejvyšší horu světa - a tento gentleman ani neuměl používat cepín. Jeho deník končí - zhruba před devadesáti lety - záznamem z 31. května 1934. Pak… Zmrzlé tělo bylo, když je našli, oděno jen do tenkých flanelových kalhot a do ponožek, spodků, košile a lehkého vlněného svetru.

Ale abychom se nemátli. Mezi vetřelci na střeše byli také obdivuhodní vizionáři, a to třeba William Woddville Rockhill či (zmíněný) Savage Landor. K tomu řada žen, nad jejichž tvrdohlavostí a neústupností nelze než užasnout.

Zrovna tak ale žasneme nad trpělivostí Tibeťanů, s kterou vodili vetřelce znovu a znovu zpět na hranici, aby je často na zpáteční cestu i sami nově vybavili. „Žádná zem nikdy nedráždila představivost tak jako tohle tajemné království v srdci Střední Asie,“ míní Peter Hopkirk. „V době, kdy ve světě už nezbyla téměř žádná tajemství, se zdálo, že v Tibetě je stále možné cokoli. Čerpal jsem z osudů pozoruhodných mužů a žen - tajných agentů a vojáků, cestovatelů a misionářek, mystiků i horolezců. Možná se Tibeťané po víc než sto letech cizího obtěžování konečně smířili s tím zdánlivě nekonečným proudem nezvaných hostů a možná ne. Tak či onak je těžké necítit sympatie k mírným, veselý a trpělivým lidem, kteří od okolního světa požadovali jediné. Aby je nechal na pokoji.“

Peter Hopkir: Vetřelci na střeše světa. Soupeření o Lhasu. Přeložil Ondřej Zapletal. S doslovem tibetoložky Jarmily Ptáčkové. Argo. Praha 2023. 322 stran.

Vetřelci na střeše světa - Peter Hopkirk | KOSMAS.cz - vaše internetové knihkupectví