Charlie Chaplin - to nebyla láska na první pohled, i když jsem jeho první krátké grotesky jako kluk miloval. Víc jsem však v té době obdivoval Friga Bustera Keatona. Teprve, když jsem měl možnost uvidět Chaplinovy celovečerní a posléze zvukové filmy, uvědomoval jsem si, že na rozdíl od jiných mistrů němé grotesky se on uměl nejlépe vypořádat s vývojem filmu. Dokázal ve svých příbězích vzbuzovat nejen smích, ale i soucit; bylo v nich obvykle něco víc než pouhá snůška gagů, které předváděli ve svých jinak skvělých, bláznivých komediích Laurel a Hardy či Harold Lloyd. A tak se stalo, že jsem se o něm rozhodl napsat knížku (nakonec vyšla ve dvou podobách – Charles Chaplin a Velká kniha o Chaplinovi).

Celá léta hledám nějaké důkazy o tom, zda byl Chaplin někdy v Československu. Nakonec jsem jeden, byť trochu kuriózní, našel. Charlie Chaplin se ocitl v Praze na Wilsonově nádraží, nad ránem 15. března 1931, při své cestě vlakem z Berlína do Vídně. Tehdy o tom nikdo nevěděl, takže byl ušetřen pozornosti senzacechtivých novinářů. A co se mi dosud nepodařilo? Najít jediný seriózní důkaz o tom, zda v roce 1908 vystupoval mladý Charlie ve skupině Freda Karna v pražském Varieté (dnešním Karlínském divadle) či nikoliv.

Abych ale vysvětlil, k čemu takový zvláštní úvod pod tak zvláštním titulkem:

Začátkem příštího roku zmizím na deset dnů v maďarských lázních Györ. Po té, co jako poslední dobou pokaždé zvýším v listopadu a prosinci pracovní tempo, musím pak honem odjet dopřát stárnoucí tělesné schránce trochu relaxace. Nu a od letošního ledna vím, že relaxaci v Györu nebudu už nikdy dopřávat jen schránce tělesné.

Letos jsem totiž navštívil poprvé tamní krásné, moderní divadlo s hledištěm pro 800 diváků. A čekal mě v něm jeden z mých největších kulturních zážitků z poslední doby. Byl jsem na představení Györi Balettu (Ballet Company of Györ), které mělo název KEEP SMILING. Šlo o baletní ztvárnění životopisu Charlese Spencera Chaplina, od jehož smrti uplynulo loni v prosinci třicet let. Hudba baletu byla velmi rozmanitá; jako autoři byli v programu uvedeni například Louis Armstrong, samotný Chaplin, ale také třeba Claude Debussy či Richard Wagner. Trochu mě zamrzelo, že pod poznámkou „a další“ zůstal ukryt náš Jaroslav Ježek, jehož Bugatti-step tu sehrává velmi významnou roli ve chvíli, kdy se má na scéně objevit baletka představující černošskou zpěvačku a tanečnici Josephinu Bakerovou (Judit Szalai). Ale to je jediná maličká výtka, kterou bych k oné inscenaci měl. Jinak hlavní postavy - Charlie Chaplin a uličník Kid (Bálint Sebestyén a malá holčička Bianka Bódi) - předvádějí brilantní výkony! Představení má vysokou úroveň a lví podíl na jeho úspěchu mají určitě jeho zahraniční choreografové – Belgičan Ben Van Cauwenbergh a Rus Dmitrij Simkin.

Divadlo v maďarském Györu má na repertoáru nejen balety, ale i operety a činohry. Dnes už vím, že - neznaje maďarštinu - vyjma činohry půjdu na některé z dalších tam uváděných představení. A bude-li se dávat v době mého pobytu balet Keep Smiling, rád si ho zopakuju! Vím o něm totiž, že je na repertoáru divadla dodnes a že na něm zůstává i v roce příštím. Zmiňuji se zde o tom, protože mě napadlo, co když se třeba právě nyní chystá někdo z vás využít během roku 2009 těchto blahodárných lázní. Rád upozorňuji, že v takovém případě tam lze během jednoho večera prožít v divadle podobný silný zážitek, jaký jsem prožil já. Ostatně – koho to zajímá, může se hned teď „namlsat“ i ukázkami z györských představení.

 

Jo a co se výše vstupného týče? Netřeba se obávat. Vstupenky jsou opravdu dostupné každému - já za tu svoji zaplatil v přepočtu naše necelé dvě stovky…

Foto: archiv autora