16.9.2019 | Svátek má Ludmila


JAZYK: Likvidace Kocumové z obrazovky ČT

28.2.2009

Šéfredaktor redakce sportu České televize odvolal uprostřed Mistrovství světa v lyžování v Liberci bývalou reprezentantku a libereckou patriotku Zuzanu Kocumovou z místa externí spolupracovnice (šest let velmi kvalitní spolukomentátorky) ČT z důvodu, že nepřechyluje ženská příjmení, která v originále přechýlená nejsou. Na tomto případu mě zdaleka nejvíc nezaujalo to, že tato praxe Zuzany Kocumové nevadila šéfovi sportu České televize šest let, ale především to, že to je ve skutečnosti (dle mého právního názoru) vše naopak a je to právě nepřechylování, které plně odpovídá právnímu řádu České republiky.

Otázkou přechylování se zabývá „Zákon o matrikách, jménu a příjmení č. 301/2000 Sb.“

Tento zákon uvádí v §69 odst. 1: "Příjmení žen se tvoří (pozn.: slovo „tvoří“ znamená „zapisuje se do matriční knihy“) v souladu s pravidly české mluvnice." Zároveň však zákon uvádí v odst 2: “ Při zápisu uzavření manželství lze na základě žádosti ženy, jíž se uzavření manželství týká, uvést v matriční knize příjmení, které bude po uzavření manželství užívat, v mužském tvaru, jde-li o (a) cizinku; (b) občanku, která má nebo bude mít trvalý pobyt v cizině; (c) občanku, jejíž manžel je cizinec; (d) občanku, která je jiné než české národnosti.“

Citovaný zákon se ovšem v celém svém rozsahu týká jen a pouze českých matrik, v celém svém §69 se zabývá jen a pouze příjmením žen zapisovaných na českých matričních úřadech, a to včetně odstavce jedna: "Příjmení žen se tvoří v souladu s pravidly české mluvnice." Tato věta v kontextu vlastně říká: "Příjmení žen zapisovaná do matrik na území České republiky se tvoří v souladu s pravidly českého pravopisu."

Naopak, zápisem ženských příjmení do matričních knih v jiných zemích (tzn. tím, jak se „tvoří“) se pochopitelně české zákony vůbec nezabývají. Zastánci přechylování se odvolávají na výše uvedený §69 odst.1. Ale to je, jak plyne z výše uvedeného, nesmyslné, a to nejen proto, že se zákon týká jen a pouze českých matrik, ale také proto, že (jak též uvádím výše), slovo „tvoří“ neznamená, jak ho kdo vyslovuje, ale to, jak se „zapisuje do matriční knihy“ (a tento zápis je následně závazný pro užívání).

Ženy zapsané do matričních knih jiných zemí mají své jméno „vytvořené“ tak, jak ho mají zapsané v tamní matriční knize, což navíc na základě tzv. právní ekvivalence (použité vzhledem k tomu, že žádný náš zákon „tvorbu“ příjmení žen na matrikách jiných zemí neřeší), odpovídá plně odst. 2 § 69.

Ústav pro jazyk český sice hovoří o tradici, která umožňuje nepřechylovat ("Existují ovšem v češtině příjmení, která dle tradice obvykle nepřechylujeme, např. Edith Piaf, Marilyn Monroe, Nastasja Kinski, ale u takových je obvykle nedorozuměním zabráněno jedinečností a známostí nositelky"), ale celkově je nutno hodnotit stanovisko Ústavu jako zastaralé a neodpovídající právu. Ústav se totiž ve svém postoji zmiňuje o §69 výše uvedeného zákona, ale evidentně chybně chápe (viz. zdůvodnění výše) §69 odst. 1 jako zákonné opodstatnění pro přechylování příjmení u žen zapsaných na všech matrikách světa s jedinou výjimkou pro ženy uvedené v odst. 2 §69 (zapsané na českých matrikách).

Navíc, pokud Ústav zdůvodňuje používání přechylovaných příjmení „Přechylováním předcházíme nedorozumění a významovým nejasnostem (např. Stone navštívila Roberts – kdo koho navštívil?)“ je naopak zdůvodňování výjimky pro Edith Piaf a Marilyn Monroe jejich jedinečností a známostí úsměvné (jak poznám ve větě „Piaf navštívila Monroe“, kdo koho navštívil?). Spíše se jedná o snahu odůvodnit něco, co ani Ústav nezlomí a nedonutí nikoho říkat Piafová či Monroevová, neboť by se dotyčný naprosto společensky znemožnil, zatímco jinde – jak lze vidět např. na ČT – je nátlak účinný.

Především však je stanovisko Ústavu – po přijetí odst. 2 § 69 zákona 301/2000 Sb. - již nejen v rozporu se zákonem, ale dlouhodobě neudržitelné i ze společenského hlediska a zdravého rozumu. Pokud Českou republiku může zastupovat v Parlamentu Jacques a na olympijských hrách získávat zlaté medaile pro Českou republiku Emmons a nevadí, že ve větě „Jacques navštívila Emmons“ nevíme „kdo koho“, je v naprosté logice, že pokud se někde ve světě navštíví jejich jmenovkyně (přesto, že nikdy nebyli v České republice a mají tak hrozný hřích, že u nás nemají záznam v matrice), tak nebudeme říkat „Jacquesová navštívila Emmonsovou“. Ono se to totiž dá říci i jinak, např. „Jacques navštívila kamarádku Emmons“ či „Jacques byla navštívena Emmons“.

Zuzana Kocúmová doplatila na zabedněnost, ubohost a hulvátství šéfredaktora sportovní redakce České televize. Pokud však tato událost vyvolá diskusi, která povede k odstranění neúcty k ženám celého světa – neboť změnu toho nejvlastnějšího já, názvy vlastní bytosti – nelze jinak nazvat (přechylování bylo údajně zavedené do českého jazyka až v roce 1918), tak snad bude mít celá událost alespoň jeden kladný aspekt.

Autor je starosta Chrastavy



Advantage Consulting, s.r.o.
JUNIOR IT SUPPORT ENGINEER

Advantage Consulting, s.r.o.
Jihomoravský kraj
nabízený plat: 27 000 - 30 000 Kč






 Neviditelný pes
Toto je DENÍK: do sítě jde obvykle nejpozději do 8.00 hod. aktuálního dne. Pokud zaspím, opiji se, zešílím nebo se zastřelím, patřičně na to upozorním - neboť jen v takovém případě vyjde Pes jindy, eventuálně nikdy.
Šéfredaktor Ondřej Neff (nickname Aston), příspěvky laskavě posílejte na adresu redakce Jiřímu Wagnerovi, redaktorovi NP (nickname JAG). Rubriku Zvířetník vede Lika.