19.3.2024 | Svátek má Josef


ÚVAHA: Letadla nelétají – a prší a prší!

12.6.2020

Již před měsícem jsem si říkala, jaké máme krásné jaro, protože nezvykle hodně pršelo. A ono prší s menšími přestávkami dál. Po mnoha letech máme zase takové jaro, na které jsem byla u nás na Šumavě zvyklá. Všechny nádoby kolem domu jsou plné a já nemusím lítat kolem domu s kýbly vody jako v minulých letech a mít strach, že mi voda v sudech dojde. Toto počasí také letos alespoň z části zpomalí množení kůrovce.

A tehdy mě napadlo, jestli to nemůže mít spojitost s tím, že v podstatě přestala kvůli covidu létat letadla. A protože nejsem ani fyzik, ani meteorolog, tak jsem se podívala, co píše strýček Google. Na našich stránkách jsem narazila na velice zajímavý článek pana Žáka, kde píše o kondenzačních čarách, které na obloze vznikají za letadly. „Právě tato oblaka mají vliv na počasí, respektive klima. Odrážejí totiž tepelné záření přicházející od zemského povrchu zpět do vesmíru, což vede k oteplování troposféry (spodní vrstvy atmosféry). Na druhé straně se sice podílejí i na rozptylu dopadajícího slunečního záření, nicméně tento efekt je výrazně menší. S ohledem na stále se zvyšující intenzitu letecké dopravy roste příspěvek těchto kondenzačních cirrovitých oblaků k celkovému působení člověka na klima. V současnosti se vliv kondenzačních cirrovitých oblaků odhaduje na cca 2 % celkového antropogenního vlivu (vznikající činností člověka) na změnu klimatu (celkový vliv letecké dopravy je potom cca 5 %). Na tomto místě je vhodné zdůraznit, že letecká doprava ovlivňuje klima nejen kvůli vzniku oblaků contrail cirrus, ale i přes emise oxidu uhličitého, který se do atmosféry uvolňuje při spalování kerosinu.“

Na německém Googlu jsem narazila na články, kde se píše o tunelech, které vytvářejí letadla v mracích, kdy důsledkem je vícero srážek kolem letišť. Bohužel toto evidentně neplatí na oblasti vzdálenější od letišť, protože pak by nám z důvodu nárůstu letecké dopravy pršelo stále více.

Když jsem viděla katastrofu na Sibiři, která možná souvisí s táním permafrostu, až mi zamrazilo. Tání permafrostu je také ovlivněno globálním oteplováním. „Rychlé rozmrazování permafrostu vyvolává obavy z toho, že se uvolní velké množství plynů zachycujících teplo. Jejich uvolnění by pak přirozeně teploty ještě více zvýšilo. Vědci varují, že prudké zvýšení teplot by zničilo jižní polokouli a rovněž by ohrozilo životaschopnost průmyslové civilizace na té severní. Rozmrazování permafrostu je jedním ze zlomových bodů zhroucení klimatu a právě teď se to děje před našima očima,“ řekla výkonná ředitelka Greenpeace International Jennifer Morganová.

Nevím, zda se nad touto možnou spojitostí - „žádná letadla - více deště“ - zamysleli i odborníci. Pokud by se to prokázalo, měli bychom v rukou způsob, jak alespoň z části vyřešit problémy se srážkami a zároveň snížit oteplování naší planety. Je otázka, zda by se tyto informace dostaly i na veřejnost. Letecký průmysl by se jistě snažil průniku těchto informací zabránit, protože se v něm točí neskutečně velké peníze.

Zde se přesto ptám - je nutné tolik létat letadly? Je nutné letět každý rok na dovolenou? Je potřebné létat tak často i kvůli práci? V současné době se ukázalo, že i cestou home office se dá pracovat.

Jak z toho ven? Jedinou možností je podle mě zdražení leteckých cest a letět na dovolenou každý druhý nebo třetí rok. Dříve patřily letecké dovolené k luxusu, dnes jsou naprosto běžné díky svým nízkým cenám. Ale s tímto konzumním způsobem života je nutno skončit. I u nás a v Evropě (na celém světě) je plno nádherných míst, na která se dovezeme autem.

Sice nemůžeme ovlivnit politiky a finanční zájmy velkých leteckých společností (stejně jako zájmy korporací v jiných odvětvích), ale každý z nás má svou vlastní zodpovědnost za to, co a kde kupujeme (a koho tím finančně podporujeme) a jak hospodaříme s vodou a energiemi, jaký odpad za sebou necháváme i jakou náladu kolem sebe šíříme.

Zodpovědný člověk omezí aktivity, které planetě škodí a on se bez nich může obejít. Nejde jen o nás, ale i o naše děti a budoucí generace. Třeba je covid a zastavení leteckého provozu znamením naší Země. Možná nám chce naše planeta ukázat, kudy dál. Protože když to neuděláme, planeta nás k tomu stejně donutí. V životě není nic náhoda.

Pavlína Bauer