Německá firma Siemens Energy oznámila tento týden, že zahájila strategickou revizi své divize větrných elektráren z důvodu vysokých finančních ztrát. Problémy s rostoucími náklady a nízkou návratností větrných parků řeší i v USA a Británii.

Společnost Siemens Energy předpokládá, že ztráta pro letošní rok, kterou původně odhadovala na 1 miliardu euro, bude podle oznámení firmy z počátku srpna 4,5 miliardy euro. Podle agentury Bloomberg je to jeden z největších debaklů německého průmyslu.

Problémy začaly v červnu
Není to poprvé v tomto roce, co se Siemens Energy dostala na přední stránky novin. Na konci června oznámila na burze, že ruší svůj výhled hospodářských výsledků pro rok 2023 a že komponenty již instalovaných větrných elektráren se opotřebovávají výrazně více, než firma původně předpokládala. To bude znamenat vyšší náklady na záruční opravy a kompenzace za přerušení provozu.

Akcie Siemens Energy spadly po červnovém oznámení za jeden den o 36 %.

Španělský bolehlav
Siemens Energy patří spolu s dánskou firmou Vestas mezi největší světové výrobce větrných elektráren. Do skupiny Siemens spadá i španělská Gamesa, ve které si Siemens koupil před několika lety většinový podíl. Gamesa se dlouhou dobu potýkala s různými problémy, což vedlo Siemens k tomu, aby minulý rok dokoupil zbývající podíl a stal se jediným majitelem. Cílem transakce bylo uvolnit si ruce na restrukturalizaci. Zjevně to ale nebylo tak jednoduché.

Během červnového oznámení o technických problémech při výrobě oznámil nový německý ředitel společnosti Gamesa, že „kvalitativní problémy jdou daleko za hranici toho, co bylo doposud známo, a výsledky probíhající revize budou mnohem horší, než jsem si myslel, že bude možné“.

Jen více a více
Wall Street Journal na to téma uvedl, že výrobci byli pod tlakem, aby vyráběli větší a výkonnější větrné elektrárny, a možná přecenili svoje technické možnosti. Může se jednat o technické problémy, které doprovázejí každou novou technologii, ale vážný problém v samotném designu tak masivního zařízení je znepokojivá představa.

Německo není jediné
Problémy s větrnými parky mají i jinde. Minulý měsíc publikoval americký investorský magazín Barrons článek o problémech v USA. „Finančně jsou na tom větrné elektrárny na hraně a řada firem plánuje dojednat nové podmínky na výstavbu větrných parků nebo z uzavřených kontraktů již vycouvat. Výnosnost větrných elektráren na moři je stále více a více problematická.“

Švédský Vattenfall oznámil v červenci, že ukončuje projekt na výstavbu mořského větrného parku v Severním moři z důvodu stoupajících nákladů a malé výnosnosti. Projekt měl dodávat elektřinu 1,5 milionu britských domácností v roce 2030.

Předpokládaná výkonnost za očekáváním
Konzultační firma IntelStor publikovala před rokem analýzu provozu dánských větrných elektráren od roku 1978 do roku 2020. Vyplývá z ní, že se pouze 7 % větrných elektráren dostane na hranici předpokládané dlouhodobé výkonnosti.

Pozn. autora:

To není tak, že by nikdo v těch firmách už dávno nevěděl o technických problémech nebo nižší než předpokládané výkonnosti. Ale velmi pravděpodobně se to báli říci, protože by byli nařčeni z odporu k progresivní technologii. To je naprosto logický důsledek cenzury a ideologické zaslepenosti, které vedou k tomu, že se problémy řeší, až když se to úplně zhroutí.

Čím složitější problém, tím důležitější je otevřená diskuze. To se již nějakou dobu neděje, protože téměř každý problém dostane ideologický rozměr a kdo zrovna nesouhlasí s danou ideologií, je v lepším případě z diskuze pouze vyloučen jako odpírač nebo antiněco.

Kdyby proběhla ostrá veřejná debata na téma zavírání společnosti, četli bychom nyní titulky jako „Zavírání společnosti bylo drahou chybou“ nebo „Největší obětí zavírání společnosti v době pandemie jsou děti“? Více zde.

Možná ano, ale ta pravděpodobnost je výrazně nižší. Když je z diskuze vyloučena polovina argumentů, je kvalita rozhodování z definice nižší. Proto může najednou firma zjistit, že provaří 110 miliard korun, a společnost, že ekonomika sípá a dluhů má jak toulavý pes blech.

Zdroje:

(1) Bloomberg

(2) Wall Street Journal

(3) Barrons

(4) Vattenfall

(5) Intelstor