22.9.2020 | Svátek má Darina


KLIMA: Polární čepice tají již od poslední doby ledové

14.4.2020

Před pár dny, 20. března, zveřejnil nejmenovaný český internetový portál hrůzostrašnou zprávu, že v Grónsku a Antarktidě ubývá nadměrnou rychlostí ledu, a tudíž hrozí zatopení řady pobřeží. Kromě toho, že text je skoro doslovným překladem z „The Guardian“, vyznamenává se především konstatováním, že „grónský led přímo přispívá ke vzrůstu hladin oceánů kvůli tomu, že spočívá na pevném podkladu, na rozdíl od tajícího antarktického ledu, který plave na vodní hladině. No, nevím... Antarktida má dle WIKI 14 milionů km2, pevninská část 13 176 730 km2. Doufám, že mají na mysli onu část, která se neustále, hlemýždím tempem (tak, jako v Grónsku) sune věky do moře. Pro zpestření přikládám dva grafy zobrazující současný stav:

Ale, nebyl jsem sám, koho tato organizovaná poplašná zpráva přiměla zvednout obočí. Podívejte se sami:

Grafické znázornění ledové reality
Willis Eschenbach

Dnes padl můj zrak na pár strach vyvolávajícich palcových titulků a zde bych chtěl na ně reagovat, včetně výňatků z těch příběhů.

Nejdříve z BBC:

Ubývání ledu v Grónsku a v Antarktidě se zrychluje:
Velké ledové krunýře Země v Grónsku a v Antarktidě ztrácí dnes tolik ledové hmoty, která je šestkrát větší než v devadesátých létech, a to díky oteplujícím se podmínkám. „To nejsou žádné dobré zprávy,“ říká prof. Andrev Sheperd z University of Lees v UK.

Následující palcové titulky jsou od JET Propulsion Laboratory (JPL) NASA:

Grónsko a Antarktida tají šestkrát rychleji, než během devadesátých let minulého století.
V obou regionech jsou ztráty 6,4,bilionů tun ledu za tři desetiletí. Toto odtávání může způsobit záplavy, které mohou do roku 2100 postihnout stovky milionů lidí. 

A nakonec z LiveScience:
Ubývání ledu v Grónsku a v Antarktidě se během posledních 30 let zšestinásobilo.
Rapidní ztráta ledu vede Zemi přímou cestou do Worst-Case - Klimascenario.

Hm... to obávané Worst-Case – Klimascenario... to ve mně vždy vzbudí podezření, a tak jsem šel po datech. Ty příspěvky jsou k nalezení v magazínu NATURE. Studie byla vypracovánaskupinou vědců v rámci jednoho projektu s označením „ice sheet mass balance intercomparisonexercise“ (IMBIE).

Zde následduje jejich grafika, týkající se Antarktidy:

antarctica-ice-balance-imbi

Obr.1: Bilance hmoty antarktického ledového krunýře od roku 1992 do roku 2011. Fialová dole zobrazuje celkovou ztrátu ledu Antarktidy.

A zde odpovídající grafika pro Grónsko:

greenland-ice-balance-imbie

Obr. 2: Bilance hmoty grónského ledového krunýře.Tmavomodrá zobrazuje celkovou ztrátu pro Grónsko.

No dobře, obě grafiky vypadají dostatečně znepokojivě.

Tudíž jsem si stáhl data. Pochvala pracovníkům IMBIE, kteří studii provedli. Všechna data jsou volně přístupná na dvou tabulkových listech (zde). Obrázek 3 ukazuje mou grafiku, korenspondující s jejich daty pro Antarktidu na obr.1

cumulative-ice-loss-antarct

Obr.3: kumulativní ztráta ledu v Antarktidě. Foto ukazuje tučňáky na surreálném ledě

cumulative-ice-loss-greenla

Obr.4: Kumulativní ztráty ledu v Grónsku. Všimněte si rozdílných vertikálních škál: Grónsko ztrácí více ledu než Antarktida.

POMOC! Ztráta ledu vypadá, jako by se led řinul korytem potoka.

To tedy souhlasí se studií IMBIE, obě grafiky jsou stejně strašidelné. Poté, co jsem to viděl, ptal jsem se, jak se to asi chová v poměru k celkové hmotě grónského a antarktického ledu. Jejich objem není přesně znám, ale zhruba jde o 30 milonů kubických kilometrů v Antarktidě, v Grónsku je toho asi desetina, tedy tři miliony kubických kilometrů. Jeden kubický kilometr má asi 0,95 gigatuny. Zohledněním oněch grafik jsem do měsíčního úbytku ledu v Grónsku z obrázku č. 4 vložil celkovou ledovou hmotu Grónska. Z tohy vyplynulo celkové měsíční množství grónského ledu. Výsledek zobrazuje obr 5.

change-in-ice-mass-greenlan

Obr.5: Měsíční změna grónské ledové masy – vypočítaná, ale graficky neznázorněná týmem IMBIE.

Rozpoznáte tu modro-černou linii v horní části obrázku? Dobře, tak to je změna grónského ledovce. Ta celková změna je tak malá, že nejde odečíst ani z dat za čtvrtletí. Je to asi 5 tisícin procenta (0,005 %) celkové hmoty ledu Grónska za rok.

A podobně to vypadá v Antarktidě:

Tak, jako na obrázku 5 ukazuje i na obrázku 6 modro-černá linka ve vrchní části obrázku skutečnou změnu antarktické masy ledu. Pozor: všechen ten hrůzostrašný úbytek ledu na obrázku 3 představuje celkovou ztrátu tří desetitisícin procenta (0,0003 %) antarktické masy ledu za rok... což mizí v „šumu“ .

change-in-ice-mass-antarcti

Obr.č.6: Změna antarktické masy ledu - vypočítané IMBIE, ale graficky nezobrazené.

Média a v o něco menším měřítku i vědci promrhají množství inkoustu při hyperventilování souvislostí a vlivu na vzestup mořské hladiny, co ale zamlčují , je to, že polární ledové čepice tají od doby, co jsme vyšli z poslední doby ledové... efekt polárního tání není nic nového. Voda z tání je v datech vzestupu moří, již jsem zde dokázal, neprojevuje se v nejlepších časových řadách měření přílivu žádné zrychlení vzestupu.

A nakonec to nejlepší, co studie odhalila. Obrázek 7 ukazuje souhrnně měsíční úbytek ledu Grónlandu a Antarktidy .

monthly-ice-loss-greenland

Obr.7: Celková souhrnná ztráta ledu Grónlandu a Antarktidy.

Zjistili jste tu pozoruhodnost grafiky?

Ano, správně! V roce 2011 se ukazuje bod obratu! Ty velké ledové krunýře zaznamenávají od roku 1992 do roku 2011 každý rok více a více ztrát, do roku 2011 to dělalo asi 50 gigatun ledu měsíčně.

Ale v onom roce 2011 se něco změnilo. Od toho roku se led uzdravuje, takže ztráta ledu nyní dělá pouze polovinu měsíčních ztrát do roku 2011. Mně to přijde, jako by se ochlazovalo a ne oteplovalo, jak je těmi všemi palcovými titulky vytrubováno do světa. Nejmladší úbytek ledu se pohybuje řádově kolem 20 gigatun za měsíc.

A proč je tomu tak? Proč se měsíční množství mění? Proč se mění dokonce předzvěst měsíčních hodnot, totiž od větší měsíční ztráty ledu k menší měsíční ztrátě ledu? A proč došlo k této změně před devíti léty a ne před sedmi nebo jedenácti léty?

Jednoduchá odpověď: My to nevíme!

Oh, vy ve svých studiích říkáte, že to souvisí s „oceánem poháněným táním“ nebo „Severoatlantickou oscilací “ nebo „atmosférickou cirkulací podporované chladnější podmínky“ nebo, že “prostorový vzor zrychlených změn hmoty odráží (zrcadluje) geografii NAO (Nord-Atlantic-Oscilation) - poháněnými posuny atmosférického pohonu“... ale to jsou pouze mechanické korelace a vztahy. Když řeknete „oceánem iniciované tání“, říkáte pouze, že led taje, když je voda teplejší. Což je triviální pravda, ale na jednoduchou otázku neodpovídá: proč se trend otočil před devíti léty a ne před sedmi nebo jedenácti léty anebo vůbec ne?

My to nevíme!



Exkluzivní rozhovor s naší Hankou: 12 hodin před plánovaným císařem jsem se dozvěděla, že je syn pozitivní na Covid-19
Exkluzivní rozhovor s naší Hankou: 12 hodin před plánovaným císařem jsem se dozvěděla, že je syn pozitivní na Covid-19

Naše kolegyně a bývalá šéfová eMimina Hanka v úterý 8. září porodila zdravou holčičku Emičku. Plánovaný porod císařským řezem zkomplikoval Covid-19...






 Neviditelný pes
Toto je DENÍK: do sítě jde obvykle nejpozději do 8.00 hod. aktuálního dne. Pokud zaspím, opiji se, zešílím nebo se zastřelím, patřičně na to upozorním - neboť jen v takovém případě vyjde Pes jindy, eventuálně nikdy.
Šéfredaktor Ondřej Neff (nickname Aston), příspěvky laskavě posílejte na adresu redakce Jiřímu Wagnerovi, redaktorovi NP (nickname JAG). Rubriku Zvířetník vede Lika.