Existuje spousta alarmistických zpráv o vývoji klimatu. Mezi vrcholně nejodpornější patří zprávy tohoto typu: „Měsíc ten a ten byl nejteplejším o roku 1880.“

O nejteplejších měsících od roku 1880 si může zvídavý čtenář počíst například zde, zde a zde. Žijeme v nejteplejším možném období a o tom, jaké teplo je v Antarktidě, se dovídáme dnes a denně. Ovšem na ČT jsem zachytil i tuto informaci: Letošní leden je nejteplejší od roku 1880 (to je jakýsi „standardní rok“) s dovětkem, že „překonal“ dosud nejteplejší leden v roce 2016, a to o 0,02 °C!

Takže si to proberme trochu vědečtěji. V roce 1880 neexistovala žádná síť meteorologických stanic i jen vzdáleně podobná síti současné. Podle tohoto grafu existovalo v roce 1880 asi pět set meteostanic měřících teplotu, v roce 1890 jejich počet překročil jeden tisíc, v roce 1950 jich už bylo kolem 3500, vrchol byl zaznamenán v roce 1970 (přes 6000) a v současnosti je počet aktivních stanic v systému asi 2500.

V daném období (tj. 140 let od roku 1880) se samozřejmě měnily i měřící aparatury od klasických lihových či rtuťových teploměrů po současné, založené na změně odporu v termočlánku. Jde samozřejmě o přesnost a dlouhodobou reprodukovatelnost měření, tj. zda teploměr prochází kalibrováním a tím je zaručena přesnost jeho měření. Tyto kontrolní kalibrační metody se jistě používají dnes, jak to bylo před 140 lety, se lze jen dohadovat.

Přesto, bez ohledu na tuto skutečnost, se lze oprávněně domnívat, že přesnost měření teploty vzduchu jistě není na setiny stupně Celsia. Pokud se teplota na zemi stanovuje jako aritmetický průměr teplot změřených na meteostanicích, záleží samozřejmě na tom, jak tyto meteostanice pokrývají zemský povrch a zda je správné přisuzovat všem teploměrům stejnou váhu. Nicméně průměr z měření lze spočítat na libovolný počet desetinných míst a pak nastupuje kritická analýza – nebo by, správně řečeno, měla kritická analýza nastoupit.

Protože se údaje o teplotách vzduchu uvádějí na jedno desetinné místo, je tvrzení o tom, že leden 2020 překonal leden roku 2016 o 0,02 °C naprostým nesmyslem. Správné je tvrzení, že vlivem přesnosti měření byly naměřené teploty stejné. To se ale nehodí do krámu, protože je nutné masírovat veřejnost stále novými a novými „rekordy“, zejména jako důkaz globální změny teploty, respektive globálního oteplování.

Právě proto se jedná o zásadní nevědeckou, zato vrcholně politickou, odpornou propagandu.