Neviditelný pes
První český ryze internetový deník. Založeno 23. dubna 1996KLIMA: Kvůli oteplování tučňákům hrozí vyhynutí?
Změny klimatu jsou tady v Antarktidě stejně normální jako střídání ročních období. A my tučňáci jsme jich přežili už spousty.
Na ostrově Deception podle sčítání prý ubylo tučňáků uzdičkových. Ačkoli výkyvy vidíme v každé populaci jakéhokoli druhu, badatel Andres Barbosa z toho vyvozuje, že je nutno zavést uhlíkovou daň: "Na tom vidíme, jak lidská činnost, která probíhá daleko od pólů může ovlivnit život tisíce mil od našich domovů. Proto je nutné odpovědnější užívání energie a fosilních paliv, abychom zachránili planetu a tím také Antarktidu."
Article: 36% of Chinstrap Penguins Missing from Antarctic Island (LiveScience 19.června 2012)
Ve skutečnosti představa, že tučňáky ohrožuje spalování uhlí a oteplování, je nepravděpodobná. Tučňáci přežili daleko větší změny klimatu.
Například tučňák kroužkový (Adelie) obýval Rossovo moře před 45 000 – 27 000 lety. Pak odtud zmizel, protože se ochladilo a volné moře zamrzlo. Znovu se sem vrátil až před 8000 lety, když skončila doba ledová. Poté odtud tento druh tučňáka znovu dvakrát zmizel, před 5000-4000 lety a před 2000-1100 lety. Protože nesnesl tehdejší dramatické… ochlazování! Většina dnešních kolonií vznikla teprve během posledních dvou tisíc let.
Kdepak byli ekologičtí aktivisté před 27 tisíci lety, aby demonstrovali za ochranu mizejícího tučňáka proti oteplo… ochlazování?
GRAF 1: Černě rekonstrukce teplot z ledovcových vrtů. Šedě přístrojové měření teplot na jižní polokouli. Současné teploty zde jak vidno nejsou nijak mimořádné a není důvod, proč by tučňáci měli vyhnout. Před 200 lety tu bylo zhruba stejně teplo jako dnes. O tom se ale nemluví.
GRAF 2: Alarmisté varují, že na Antarktickém poloostrově se od 50. let oteplilo. Al Gore tam byl osobně a varoval, že je to prý jedna z nejrychleji se oteplujících částí světa! Ano. Zapomínají dodat, že je tam i tak pořád chladněji než za druhé světové války. Asi jim to nepřipadá důležité.
Asi jim také nepřipadá důležité, že většina Antarktidy (kromě zmíněného poloostrova) se od 1980 stále více ochlazuje!
Schneider and Steig. Ice cores record significant 1940s Antarctic warmth related to tropical climate variability. PNAS 2008. http://www.pnas.org/content/105/34/12154.full.pdf+html
GRAF 3: Podle vrtu EPICA v minulé době meziledové před více jak 100 000 lety bylo v Antarktidě až o 4°C tepleji než dnes. Tučňáci to očividně přežili a jejich potrava, korýši krylové, také. A to byly prosím od té doby teplotní výkyvy až o 10°C.
GRAF 4: Změny klimatu tučňáci překonávají adaptací. Například velké ochlazení okolo 30 milionů let před současností bylo takovým stresem, že se tučňáci rozprchli hledat nový teplejší domov. A tak vznikly nové druhy. (Baker 2006)
Baker AJ, Pereira SL, Haddrath OP, Edge KA (2006). "Multiple gene evidence for expansion of extant penguins out of Antarctica due to global cooling". Proc Biol Sci. 273 (1582): 11–17.http://www.ncbi.nlm.nih.gov/pmc/articles/PMC1560011/
GRAF 5: Tady všude žijí různé druhy tučňáků. Během evoluce se adaptovaly se i na život v horkých krajích daleko od Antarktidy. Lidová představa, že bez ledu a sněhu tučňák žít nemůže, je mylná.
http://www.penguins.cl/penguins-region.htm; http://www.penguinworld.com/map/map.php
Jsou tučňáci v antarktidě ohrožení?
Z 18 druhů tučňáka v roce 2012 pět druhů bylo v knize ohrožených druhů (endangered). Schválně jestli uhodnete, co mají společné?
1. Tučňák skalní severní (Eudyptes moseleyi) – teplé vody Indického a Atlantického oceánu. Nežije v Antarktidě.
2. Tučňák chocholatý (Eudyptes sclateri)- Nový Zéland.
3. Tučňák žlutooký (Megadyptes antipodes) – Nový Zéland
4. Tučňák brýlový (Spheniscus demersus) – JAR
5. Tučňák galapážský (Spheniscus mendiculus) – Galapágy
http://www.iucnredlist.org/search (verze 3.1)
Žádný z těchto druhů ale není z Antarktidy. Záběry tajícího polárního ledovce, kterými se dojímají ekologové, jim jsou lhostejné. Protože ho stejně v životě neviděli.
Jak nepočítat tučňáky
V roce 2012 Peter Fretwell z British Antarctic Survey publikoval nové sčítání tučňáků císařských, kteří žijí v Antarktidě. Novinářům z BBC News řekl: "Tato studie je docela překvapením, protože populace tučňáků je dvakrát tak velká než jsme mysleli."
V roce 1992 proběhlo sčítání tučňáků císařských. A vědci odhadli, že jich je jen 135 000 až 175 000. Podle novějších odhadů se hádalo, že tučňáků je asi 270 až 350 000.
Toto je tučňák císařský alias Aptenodytes forsteri alias Emperor penguin. Je vlastně překvapivé, že teprve po letech jsem se dostal k tomu, abych zdokumentoval, co říká heslo v záhlaví mého blogu: "Ví to každý tučnák, ale v televizi vám to neřeknou".
V roce 2012 ale nový satelitní průzkum ukázal, že tučňáků císařských je dvakrát tolik – asi 595 000 kusů. Navíc bylo objeveno sedm dosud neobjevených kolonií, které vědcům předtím jaksi unikly. Z toho si můžete udělat obrázek, jak věrohodná jsou sčítání tučňáků.
Jak je taková chyba možná? A to prosím tučňák císařský se počítá nejlépe, protože je velký, černý a žije na sněhu. Sčítání menších druhů, které sídlí na tmavých skaliscích, je už teprve neřešitelný problém.
Chudáci alarmisté jsou nyní u tučňáka císařského při vyvolávání paniky odkázáni na nepodložené spekulace o budoucnosti: Počítačové modely naznačují… V budoucnu by se mohlo stát… Možná… Pokud k tomu dojde… Panují obavy… Nelze vyloučit… (BBC)
Emperor Penguin Numbers Double Previous Estimates (Discovery, 13.duben 2012)
Zpráva se dostala i do Čech: Ekolist.cz, Lidovky.cz
Člověka ovšem napadá jistá otázka. Jak vůbec vědci mohou ze dvou měření rozlišit, co je dlouhodobý trend a co náhodné meziroční fluktuace?
No a co. Asi na přesnosti stejně nezáleží, protože druh lze označit jako téměř ohrožený (near threatened), i když populace stoupá (increasing). Například tučňák kroužkový byl léta bezproblémový (least concern), ale najednou byl překlasifikován. Data nejsou třeba, stačí spekulace o scénářích z budoucnosti:
"Důvodem ke změně klasifikace je, že v příštích třech generacích se očekává prudký pokles populace kvůli dopadům očekávané změny klimatu. Je však třeba podotknout, že ohledně budoucí změny klimatu panují značné nejasnosti. Ani není jasné, jak se dotknou tohoto druhu."
http://www.iucnredlist.org/details/106003851/0
Skutečným problémem není oteplování, ale rybáři
Pokud by měli tučňáci mít z něčeho obavy, jistě ne z výkyvů teplot. Zato jim ale může dělat těžkou hlavu dnešní konkurence, se kterou soupeří o potravu. Potravou tučňáků jsou hlavně jistí korýši podobající se krevetám (anglicky: krill, latinsky: Euphasia superba). Vyskytují se v obrovských hejnech a rybářské lodě je loví obrovskými sítěmi. Tučňáci jsou v nevýhodě. Nemají sítě.
Komerční lov krylů začal v 70. letech (zdroj) jako náhrada za zakázaný lov velryb. Loví tu především Japonsko, Rusko a Ukrajina. V roce 1982 byla podepsána mezinárodní smlouva o ochraně přírody v Antarktidě http://www.ccamlr.org/ . Je ale těžké stanovovat rozumné limity lovu, když nikdo netuší, kolik těch krylů ve vodě vůbec je.
GRAF 6: Úlovky krilu v jižních mořích
http://en.wikipedia.org/wiki/File:Antarctic_krill_catch.png
http://www.fao.org/fishery/species/3393/en
Proč úlovky korýšů krylů od roku 1980 klesaly? Mohou za to emise CO2? Sotva. Viníkem je pradávný oceánský cyklus, který s člověkem nesouvisí. Pacific Decadal Oscilation. Tento druh korýšů (kryl) populačně klesá v teplé fázi cyklu a naopak prosperuje v chladné fázi cyklu (zdroj). U jiných druhů mořských tvorů je to zase jinak, třeba u lososa.
GRAF 7: Dlouhodobý trend oteplení od 19.století se na populaci planktonu v Karibiku výrazněji neprojevil. Dominantní je vliv 30-30 let dlouhého cyklu. S kryly by to mělo být obdobné. (Black 1999)
Black, D.E., L.C. Peterson, J.T. Overpeck, A. Kaplan, M.N. Evans, and M. Kashgarian (1999): Eight centuries of North Atlantic Ocean atmosphere variability. Science; 286: 1709-1713.http://one.geol.umd.edu/www/preprints/Blacketal1999.pdf. (viz též Scafetta 2012)
Podrobnosti o PDO: http://www.klimaskeptik.cz/co-rika-veda/oceanske-cykly/
Nezapomínejme také na roli zmizení velryb. Ve 30.letech 20.století velrybáři každý rok ulovili asi 20 tisíc velryb. V roce 1964, kdy byl lov velryb zakázán mezinárodní smlouvou, těchto kytovců zbylo už jen asi 360 kusů. Dnes populace mírně vzrostla na necelé dvě tisícovky.
S absencí velryb se ovšem změnil celý ekosystém. Podle jedné teorie krylů ubylo, protože jim chybí velryby (Victor Smetacek, 2008). Velrybí trus "hnojil" moře a zásoboval ho živinami. O Smetackově teorii se dnes živě diskutuje.
Nelze všechny problémy tohoto světa svalovat na oteplování. Ekologové by si neměli ulehčovat práci tím, že vše budou svalovat na jednoho universálního obětního beránka. Protože by mohli plakat na nesprávném hrobě.
Victor Smetacek. Are declining Antarctic krill stocks a result of globalwarming or of the decimation of the whales? In: Impact of global warming on polar ecosystems. (Ed. Carlos M. Duarte) BBVA 2008 (Česky znějící jméno: Smetáčkův otec pocházel ze Sudet. Emigroval do Indie, kde se Victor Smetacek narodil. Dnes působí v Ústavu Alfreda Wegenera)
Představa, že by tučňáci vyhynuli kvůli drobné změně klimatu je podivná. Přežili už klimatické výkyvy daleko větší. Nikdy dříve ale nemuseli o potravu a životní prostor soutěžit s takovým predátorem jakým je Homo Sapiens Sapiens.
(Tento článek vyšel i na Osel.cz)
******************************************************
(Diskutovat můžete i na: www.klimaskeptik.cz/diskuse)
www.klimaskeptik.cz
Převzato z Kremlik.blog.idnes.cz se souhlasem autora.
