Na havajské sopce Mauna Loa ukázaly přístroje 400 ppm oxidu uhličitého. Tuto zprávu přinesla snad všechna naše media. A jak už to bývá, patřičně ji doplnila a okomentovala.

Jedno jediné měření samo o sobě nic neznamená. Pokud je něčím anomální, je patřičně ověřováno a kontrolováno. Jenomže tomuhle snad nešlo odolat. Nebudeme pátrat po zdroji – udává se deník The Guardian, jinde zase ČTK. S pilností sobě vlastní dokázali naši novináři dodat i ilustrační fotografie kouřících komínů. Kdyby nahlédli do Wikipedie, věděli by, že "oxid uhličitý (dříve kysličník uhličitý) je bezbarvý plyn bez chuti a zápachu".

Umístění měřicí stanice na činné(!) sopce vzbuzovalo již dříve pochybnosti. Věřme však tomu, že měření jsou přesná a správná. Koncenrace oxidu uhličitého tam měla překročit magickou hranici (jak poeticky se naši novináři dokáží vyjadřovat) a tu si určili právě na 400 ppm.

Stačí jen trochu zapátrat a snadno se najdou hodnoty, které tu magickou hranici docela slušně překračují. Nebudeme malicherní a raději je nevezmeme v úvahu. Přece jen – co když je to omyl?

Nikdo nic nenamítá proti tomu, že na zvyšování obsahu CO2 v atmosféře má vliv i lidská činnost. Spalováním fosilních paliv se část uhlíku, který se z atmosféry dostal do usazených hornin, vrací zpět. Celkový trend úbytku oxidu uhličitého se lidem (neúmyslně) podařilo zastavit. Je ho nyní tolik, jako na konci třetihor. Je zajímavé, co z toho vyvozují autoři článku.

"Skleníkové plyny jsou podle převažujícího vědeckého názoru odpovědné za globální oteplování. Ze 63 procent se na něm podle vědců podílí CO₂, podstatný vliv ale mají i oxidy dusíku nebo metan." Přesnost přímo úžasná. Přitom dosud není zcela jasné, jak velký vliv má v atmosféře obyčejná voda.

"Tehdy v Arktidě nebyl žádný led, v prostoru dnešní Sahary byla savana a hladiny moří byly asi o 40 metrů výše než v současnosti", napsal deník The Guardian.

K zalednění jsou třeba především vodní srážky (především sníh) a nízká průměrná teplota v dané oblasti. Nebudeme malicherní a podíváme se na zalednění Antarktidy ne před třemi, ale rovnou před 14 miliony let, kdy bylo v atmosféře oxidu uhličitého ještě mnohem víc.

Střední miocén před 14 miliony let - Antarktida je zaledněná

Dnešek - Antarktida je zaledněná

V pliocénu nastává ochlazení na celé planetě, i když moderní výzkumy ukazují na oscilace klimatu. Je to důsledek paleogeografických změn v důsledku pohybu kontinentů. Zároveň poklesla mořská hladina asi o 40 m. Přesto byla vyšší než dnes.

Na rozdíl od podivné představy, že vyšší teplota znamená sucho, je opak pravdou. Rozhodující je odpar vody. Proto v teplejším klimatu bylo vždy méně pouští. Na Sahaře jsou doloženy lesy, díky dálkovému průzkumu z družic víme, že tam tekly řeky a byla jezera.

Reakce zainteresovaných byly téměř okamžité.

"Je nepochybné, že hodnota 400 ppm je neslučitelná s cílem, který si daly všechny fungující státy již v roce 1992, totiž stabilizovat koncentraci skleníkových plynů na úrovni, která by předešla nebezpečnému narušení klimatického systému vlivem lidské činnosti," komentoval zprávu Jan Hollan z Centra výzkumu globální změny Akademie věd ČR.

Tady se už dostáváme do oblasti politiky. Krásný termín je fungující stát – třeba Kjótský protokol nepodepsali Rusko a USA, Kanada od něj odstoupila. Fungující stát by měl mít především na starosti zájmy a prospěch svých občanů. Pokud se vytčeného cíle nedaří dosáhnout, je chyba buď ve stanovení cíle nebo v možnostech, které jsou k disposici.

Nicméně je zde nezodpovězená otázka – skleníkové plyny byly před nástupem ledových dob na vyšší úrovni, než dnes. Bez lidských zásahů. Dokonce byl vysloven i názor, že doby ledové jsou nechtěným důsledkem lidské činnosti.

"Nárůst koncentrace CO₂ se navíc děje rychlostí, která značně komplikuje a prodražuje - a v řadě případů zcela vylučuje - naši možnost se novým podmínkám přizpůsobit. Proto je hlavním řešením redukovat emise skleníkových plynů," uvedla Klimatická koalice, která je platformou českých nestátních neziskových organizací, které se zabývají zejména ochranou životního prostředí.

Nárůst koncentrace CO₂ má příznivý vliv na rostliny. A pokud se Klimatická koalice sejde v uzavřené místnosti, bude tam rychle mnohem větší koncentrace CO₂, než které se tak bojí. Nevládní organizace sdružují zájemce, ne odborníky. Je proto dost divné, že právě jim dávají media před odborníky přednost.

Pro zajímavost se můžete podívat, jaké argumenty má Greenpeace ke globálnímu oteplování.

Vztah mezi obsahem CO₂ v atmosféře a teplotou planety není jednoduchý, působí zde řada dalších faktorů, pozitivní a negativní vazby, náhodné události atd. Změny klimatu měly za následek i hladomory a přičítá se jim zánik některých států. Je zajímavé, že prakticky vždy šlo o ochlazení.

Na strachu z klimatických změn se dá dobře vydělat. Dotujeme alternativní zdroje, platíme nejrůznější vědecké i nevědecké projekty, žijí z nich desítky nevládních organizací. Výsledkem je, že obsah CO₂ v atmosféře stoupá. Tudy zjevně cesta nevede. Klimatické změny ale mohou přinášet i výhody - prostě nic není černobílé. Ekosystém se s nimi vyrovnával po miliardy let. Podobně se s nimi museli vyrovnat i lidé v minulosti. S menšími znalostmi a primitivnější technikou, než máme dnes.

Co se tedy vlastně stalo?

Na havajské sopce Mauna Loa ukázaly přístroje 400 ppm oxidu uhličitého.