I když si to možná ani neuvědomujeme, nebo jen nepřipouštíme, kosmonautika vždy byla a stále je do značné míry součástí národních politik jednotlivých států. Jakousi jejich výkladní skříní. A to je jeden z důvodů, proč jsou na kosmický výzkum a s tím související experimenty vynakládány vládami technicky vyspělých zemí ročně bilióny dolarů.

Od neděle „jásáme“ nad návratem USA mezi kosmické velmoci disponujícími nevojenskou raketovou technikou schopnou obsluhovat lidmi vytvořené vesmírné stanice. Ano, jistě to úspěchem je a velmi dobře se to politicky „prodává“. Je, ale spíše měl by být v současné době kosmický výzkum obecně, a především extrémně nákladný průzkum Marsu, skutečně světovou vědeckou prioritou?

Není burcující, že o Měsíci, Marsu a mnohých dalších planetách a kosmických tělesech toho už víme mnohem více než například o podmořském životě na planetě Zemi? Jak nám pomůže informace, že u nám nejbližší hvězdy Proxima Centauri je možná planeta v takzvané obyvatelné zóně, když je od nás vzdálená 4,22 světelných let?

Kdo myslíte, že určuje priority při financování vědeckovýzkumných prací? Nějací odborníci? Nikoli, Většinou odborně nevzdělaní politici. Ale těm připadá financování i nepřiměřeně bujícího a mnohdy i odborně nesmyslného kosmického výzkumu z hlediska jejich opětovného zvolení do funkce atraktivnější.

Na jednu stranu nás mnozí z nich doslova buzerují požadavky na omezení vlastní spotřeby, plánují „zelené úděly“ se strašlivými ekonomickými důsledky, doporučují zavést zvýšené daně na mléko a maso, atd. atd. Místo obilí a brambor nás prostřednictvím nesmyslných zákonů donutili pěstovat takzvané energetické plodiny, důsledkem čehož je masivní likvidace tropických pralesů, místo běžných polí máme „pole“ s fotovoltaikou. Místo vracení biologické hmoty zpět do půdy ji většinou dotovaně spalujeme.

Samozřejmě vím, že vedlejším přínosem výdajů na kosmický výzkum byla a stále je i spousta řešení, která se úspěšně uplatňují v průmyslu a zprostředkovaně i v lidském životě.

Ale stejná situace by nastala i při rozumném přesunu části efektně vynaložených prostředků na v dané chvíli pro život člověka na Zemi ne zcela potřebných segmentů kosmického výzkumu ve prospěch efektivního řešení existenci člověka reálně ohrožujících problémů. Například na likvidaci odpadů vypouštěných do moří a oceánů. Měli bychom méně jásat, zatímco si usilovně kopeme vlastní hrob.