Amerika kdysi uzbrojila SSSR. Zkusí dnes něco podobného Rusko a Čína proti Západu?

Představte si, že jste Si Ťin-pching nebo Vladimir Putin. Vaším cílem je maximalizovat svoji moc. Toho můžete dosáhnout oslabením svých nepřátel. Jak ale škodit jiným zemím s minimálními náklady a bez velkého rizika?

Jedna možnost byla používána již v dobách Sovětského svazu – financovat protizápadní hnutí a politické síly. Šlo o organizace podporující jaderné odzbrojení, komunistické strany a teroristické skupiny. Vleklý konflikt v Severním Irsku vyhasl krátce poté, co ztratil zdroj financí z Moskvy a semtexu ze Semtína.

Také dnes je protizápadních hnutí na Západě dostatek. Počínaje antikapitalistickými a „ekologickými“ hnutími přes organizace založené na rasové nenávisti až po skupiny bránící „palestinskou kauzu“, což obvykle bývají obyčejní antisemité. Nesmíme zapomenout na podporu různých fundamentalistických skupin, včetně Tálibánu. Ten sice oficiálně zůstává pro Moskvu teroristickou organizací, avšak vedou se rozhovory na vysoké úrovni a Rusko se vůči vládě radikálů staví dosti vstřícně. Čína rovnou nabídla mulláhům pomoc a investice. Rovněž podporuje hnutí Black Lives Matter a extrémní protizápadní levici vůbec.

Nicméně toto vše je stále jen okopávání kotníků. Podpora křiklounů, kteří jsou schopni dělat nepořádek na ulicích, rozhodně nezničí Západ, jeho ekonomiku a jeho politický a právní základ. Studená válka však zná vyspělejší a silnější zbraně. Takové, které byly úspěšně použity druhou stranou: Spojenými státy proti Sovětskému svazu.

Jak udržet tempo

Vraťme se do 50. let minulého století. Obě supervelmoci zbrojí pro případ ne úplně nepravděpodobné třetí světové války. Probíhá i válka mozků. Albert Wohlstetter (1913–1997), matematik, jehož zájmy zahrnují filozofii, právo, ekonomii, sociální vědy a vojenskou strategii, se podílí na tvorbě americké strategie během studené války.

Wohlstetter pomocí matematiky a statistiky řešil zásadní strategické otázky. V roce 1953 napsal práci o optimalizaci rozmístění a osazení amerických leteckých základen ve světě. Kritizoval doktrínu vzájemně zaručené destrukce jako nemorální a neefektivní. Tvrdil, že pouhé spoléhání se na jadernou odstrašující sílu vede ke ztrátě flexibility a zásadně omezuje možnosti aktivního zásahu.

Jeho teorie vedla v praxi k vývoji přesně zaměřitelných, „chytrých“ zbraní. Zároveň byl i proti dohodám o omezení zbrojení. A toto je bod, který stojí za pozornost.

Wohlstetter, který byl mimo jiné i ekonomem, viděl rozhodující výhodu na straně Ameriky v síle jejího hospodářství. Spojené státy by podle jeho názoru snesly mnohem vyšší náklady na zbrojení než 12 procent hrubého domácího produktu koncem 50. let. Sovětský svaz musel v oné době vynakládat až čtvrtinu HDP na zbrojení, aby držel tempo. Kdyby Amerika více zbrojila – tvrdil Wohlstetter –, Sovětům by došly peníze a jejich režim by se zhroutil pod tíhou hospodářské krize.

Amerika však chtěla zbrojit méně, nikoli více. Výdaje na obranu poklesly koncem 70. let na méně než pět procent HDP. Následný růst až na 6,8 procenta během Reaganovy vlády nevypadá číselně jako velká změna, ale v tehdejší době šlo o zásadní věc. Byla to ona pověstná kapka, kterou pohár přetekl. Sovětské finance, které dlouhá léta trpěly obtížně skrývaným deficitem, se pod tíhou požadavků na větší zbrojní výdaje během 80. let zcela rozložily. Pravděpodobně by k tomu časem došlo i bez Reaganova projektu hvězdných válek (inspirovaného Wohlstetterem), ten však proces zajisté urychlil – možná o řadu let.

Expanze sociálního státu

Putin nebo Si by mohli oplatit Západu stejnou mincí. Západní ekonomiky jsou hodně zadlužené. Amerika nese na hřbetě dluh o váze 125,5 procenta HDP (2. kvartál 2021). Dluh byl postupně akumulován invazí do Iráku a do Afghánistánu, Velkou finanční krizí a konečně i pandemií covidu. Ani západní Evropa na tom není dobře. Vinu nese především expanze sociálního státu, která začala již v 70. letech, a extrémně drahá krize eura. Samozřejmě i covid.

Hybridní válka spočívající v masovém posílání migrantů přes Bělorusko by mohla dále ztížit situaci již dost zadlužené Evropy. Čínská vojenská hrozba (vývoj hypersonických střel) by zase vytvořila tlak na americký federální rozpočet.

Západ je na tom nyní již tak zle, že svůj dluh musí monetizovat: hradit z čerstvě emitovaných peněz, což je praxe, která byla dlouho považována za naprosto nepřípustnou. Evropa je v tomto směru horší než USA, ale ani eurozóna, ani Amerika (ani Švédsko, Švýcarsko a Británie) si nemohou dovolit zvyšovat sazby, i když by si to růst inflace žádal. USA, eurozóna a Británie nemohou kvůli dluhům; Švédsko a Švýcarsko paradoxně proto, že jejich veřejné finance jsou příliš zdravé a růst sazeb by vedl k nežádoucímu posílení domácí měny.

Ale Západ ještě neřekl své poslední slovo. Koneckonců, z obrovských dluhů po všech dřívějších válkách se dokázal dostat. A Rusko i Čína mají své Achillovy paty.

LN, 1.12.2021

Autor je ekonom, Algorithmic Investment Management, a. s.