Víte, proč musí státy v EU co nejrychleji „dekarbonizovat“? Jestli ne, nejste sami. Jakmile o tom začnete uvažovat, oscilujete však okolo hranice údajné konspirace.

Nepřišli jste na to, proč by si americká vláda objednala demolici dvou vysokých paneláků na Manhattanu zrovna u demoliční firmy Al-Kaidá? Na to, že aeroplány rozprašují aerosoly, po kterých lidstvo blbne, také nevěříte? Ale zároveň nechápete, proč musí státy v EU tak nezbytně, tak rychle a bez jakékoli stabilní náhrady zavřít své uhelné a posléze i plynové elektrárny a teplárny? (Mimochodem, ty teplárny, které dávají teplo a teplou vodu asi třetině Čechů.) Stejně tak nechápete, proč se máme vzdát automobilů se spalovacím motorem? Protože z veřejně dostupných zdrojů víte, že vývoj množství světových emisí oxidu uhličitého to nezmění ani trochu. Nevěříte tomu, že fotovoltaické panely dokážou dodávat elektřinu v noci a větrné elektrárny za bezvětří?

Pak se pohybujete na hranici konspirační sféry. Protože si kladete otázky, na které vám establishment nedokáže věrohodně odpovědět. Což je problém. Jakmile je začnete klást veřejně, nejspíš tuhle hranice překročíte. Nezalekněte se toho.

Klást otázky odkud budeme mít elektřinu v noci a za bezvětří a kolik to bude stát, je zcela legitimní. Je to základní otázka na kterou dosud nikdo z unijních ani státních činitelů nedal věrohodnou odpověď. Všechny dosavadní odpovědi spočívají jen ve výčtu toho, co by teoreticky bylo možné. Teoreticky a za obrovských nákladů, jež se jaksi nikomu nechce vyčíslovat. Dílčí údaje o stovkách miliard euro, které se občas objevují v souvislosti s jednotlivými zelenými plány EU, jsou strašidelné. Ale nikdy nejsou kompletní. Kolik to celé má stát do roku 2050, jenž je stanoven jako cílový bod, nikdo nikdy neřekl.

Výbornou navigaci v tomto směru poskytla předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyen, když na právě skončené konferenci COP28 v Dubaji řekla, že je potřeba v zelených investicích přejít od miliard k bilionům. Jeden bilion euro je nyní 24 a půl bilionu korun. Takže český rozpočet asi na deset let. Nebo osm českých státních dluhů. Ve skutečnosti si pod tím však nedokážeme představit nikdo nic. Jen to, že jsou to obrovské, nepředstavitelné částky. Částky, které budou splácet naši prapravnuci. A nejspíš i jejich děti. Jenže tady nejde „jen“ o jeden bilion euro. Tady jde o biliony euro. A nikdo neví, kolik jich bude…

EU ke svým zeleným plánům nemá prakticky žádnou dopadovou studii. Ty, které má, nesnesou oponenturu. Z veškerých dostupných údajů je přitom evidentní, že jakékoli unijní úsilí, za jakékoli peníze a jakýkoli pokles životní úrovně Evropanů, se světovou bilancí oxidu uhličitého neudělá vůbec nic. Takže otázky proč něco takového státy v EU musí dělat, jsou zcela na místě. Tak se nebojte je klást. To nemá s konspirací nic společného. Jen s budoucností Česka.

Poskytl server iUhlí.cz