Průzkum jasně ukázal, jak moc lidé podceňují roli uhlí a přeceňují roli obnovitelných zdrojů. Kvůli své neznalosti mohou být přístupnější ekologistické propagandě.

Aktivistická žurnalistika, kterou ve vztahu k zeleným tématům provozuje více či méně většina českých médií, přináší ovoce. Ovoce neinformovanosti. Protože navzdory tomu, že se o roli uhlí v energetice v posledních letech píše doslova každou chvíli, lidé si podle průzkumu agentury Focus myslí, že z něj máme pouhých 27 procent elektřiny (zde). Logicky pak snadno předpokládají, že s čtvrtinového podílu uhlí se dá s přehledem zbavit do roku 2038, stejně jako by to neměl být problém do roku 2033.

Kdyby věděli, že skutečný podíl uhlí na výrobě elektřiny je téměř poloviční (45%), mohli by možnosti rychlého odchodu od uhlí vidět jinak. Protože úplně každému je jasné, že čtvrtina se nahrazuje snadněji než polovina. A také to, že náhrada poloviny je podstatně dražší než náhrada čtvrtiny.

Jenže to by články mainstreamových médií na téma konce uhlí nesměly čerpat převážně či výhradně z ekologistických zdrojů. Musely by tedy dělat svoji zpravodajskou práci tak, jak mají. Tedy objektivně, nikoli aktivisticky. Jenže progresivistický aktivismus už v českých médiích pevně zakořenil. Výsledkem je zpravodajství prodchnuté osobními názory, jež však mají být striktně oddělené. Běžný čtenář přitom konzumuje informaci a nepřemýšlí příliš o jejím zpracování. Tím spíš u tématu, jež je vnímané jako odborné. Výsledkem pak je, že si lidé myslí, že z uhlí je už jen čtvrtina elektřiny a tu už nebude těžké nahradit. Což se následně projevuje ve výsledcích průzkumů na zelená témata.

Jde v podstatě o uzavření kruhu: Lidé dostávají zeleně upravené informace, na jejichž základě pak v průzkumech potvrzují, že zelený přístup je správný. A na tyto průzkumy se zase odvolávají zelené skupinky při svých veřejných vystoupeních.

V otázce jádra se tímto způsobem Zelené frontě české veřejné mínění zmanipulovat zatím nepodařilo. V případě uhlí byli zjevně úspěšnější.

Tuhle informaci by měla vzít v úvahu vláda, když v otázce uhlí před zelenými progresisty couvá. A měla by sama aktivně vysvětlovat, že nahradit spolehlivě uhlí v energetice - ale také v teplárenství a v individuálním vytápění, o kterém se cudně mlčí - prostě není záležitost na deset let, jak nám to zelení tvrdí. Až si uvědomí, jak velký podíl na energiích v Česku uhlí má, tak by to mělo probrat ze zeleného snu i tu polovinu ministrů, kteří se letos začali bít v prsa, že s uhlím můžeme skončit už v roce 2033. Právě proto neideologická většina Uhelné komise navrhuje skončit s uhlím do roku 2038. Když za něj bude bezpečně fungující náhrada.