Když jsem četl Report (15 stran) spolku Evropské hodnoty s názvem “Jednosměrný ruský tunel: možné svěření stavby nových jaderných zdrojů Rusku jako největší hrozba pro suverenitu státu v polistopadové historii české republiky“, přišlo mi, že by se dal zhustit do dvou tvrzení. Více rozvedené je: Kdybychom vybrali jako dodavatele Rosatom, zaděláme si na vážné a ještě vážnější problémy. Jeden obzvlášť závažný mne pobavil: Naši důležití lidé budou korumpováni tak pohádkově, že nebudou s to odolat. V Reportu jsou všechny problémy popsány způsobem, co by kdyby. Připadá mi to argumentaci staré paní ve známé povídce Šimka a Grossmanna Moje jízda tramvají:
„Darebáci, starýho člověka nepustí sednout.“ Upozornil jsem ji jemně, že celou cestu stojím na jedné noze a ještě ne na své. „Stojí, stojí, ale kdyby seděl, stejně by nepustil, já je znám.“

Druhým tvrzením je snaha oddálit výběrové řízení s argumentací, že je málo připravené.

Stále se mi vracel pocit, že jsem kdysi kdesi už něco podobného četl. Ne zrovna obsahem, ale stylem, tím přesvědčovacím rukopisem: Text je strukturován tak, aby to vypadalo odborněji, jako výsledek nějaké seriosní analýzy. Všeobecně známá fakta, kterým každý věří, jsou prokládána polopravdami, které se nedají ověřit. Spousta pramenů, ne všechny veřejně přístupné. Prostě demagogie, ale kde jsem to kdysi dávno četl? Vzpomněl jsem si a našel v krabici se starou dokumentací zažloutlý sešit (26 stran): “Proč je třeba zastavit JE Temelín - druhé doplněné vydání, historie, fakta a souvislosti projektu jaderné elektrárny Temelín.“ Vydalo Hnutí DUHA - Přátelé Země ČR, Brno 1997. Přečetl jsem pár listů a uvědomil jsem si: To je ono! Ten současný Report jako by psali autoři toho zažloutlého sešitu. Mimochodem, v tom sešitu jsem četl, že průměrné překročení rozpočtu reaktorů dodaných firmou Westinghouse bylo 430 % a průměrný skluz 5,3 roků (podepřeno deseti řádkami zdrojů).

S tím druhým tvrzením spolek Evropské hodnoty vydal 25. listopadu 2020 Doporučení týdne. Tam se o Rosatomu nezmiňují, zřejmě uznali, že argumentace „co by kdyby“ u lidí neobstojí. Takže zůstává snaha zrušit a oddálit. Proč ta snaha? Vždyť Evropské hodnoty v Reportu samy uvádějí, že je tu nebezpečí z prodlení: Pokud nebude EDU II hotová do r. 2040, začne nouze o elektřinu.

Přes to přese všechno jsou tací, kteří postup zdržují. Pochopil jsem jejich motivaci. Hodně se změnilo od té doby, kdy bylo třeba Temelín zastavit. Nemohou dnes otevřeně prohlásit: atomové elektrárny tu nechceme, protože se atomu bojíme. Veřejné mínění si už zvyklo na elektřinu z jaderných elektráren a lidé pochopili, že v tom je naše budoucnost. Ale v hloubi duše ukrytý strach některým našeptává: Když se to nedá zastavit, tak aspoň pozdržet.