Je bitcoin dostatečně odolný proti nepokojům, poruchám a politické zvůli?

Bitcoin je symbol pokroku ve zinternetizované společnosti a pro mnohé i budoucnost peněz. Jeho fanoušci jsou přesvědčeni o tom, že kryptoměny nahradí současný finanční systém. Jejich funkčnost a zatížitelnost lze dobře otestovat v nestandardní situaci, jaká je teď v Libanonu.

Lidé demonstrují proti úsporným opatřením vlády. Banky byly zavřeny kvůli obavě, že si občané budou chtít vyzvednout své devizové vklady a zruinují je. Prostě stát chce kontrolovat pohyb kapitálu. Jak potom obchodovat s bitcoiny? Zavřené banky je nemohou nakupovat v zahraničí a i kdyby mohly, tak světové banky mají nedůvěru v jejich solventnost. Ten, kdo má doma dost staré dobré hotovosti, si může u libanonských obchodníků bitcoiny koupit. Ale samozřejmě s krizovou přirážkou a málokdo je prodává.

Nepokoje v Libanonu názorně ukázaly i to, že slabinou kryptoměn je to, že potřebují zásobování elektřinou a fungující internet. Obojí vypadá (dnes) ve střední Evropě jako samozřejmost, ale v Libanonu je přístup k internetu velmi drahý a často dochází k vypínání proudu. Jak dlouho bude nestandardní situace trvat, je nejasné. Jasné je, že i v ní funguje hotovost a bitcoin je pouze spekulativní komodita.

Zmínit je třeba i to, že nestačí, aby fungovalo zásobování elektřinou. Víme, jak dokáže internet kontrolovat čínská vláda. A také Rusko používá vlastní internetovou infrastrukturu. Co z toho plyne pro kryptoměny, je jasné.

Ano, internetizace společnosti je svůdná a elegantní možnost. Ale zároveň i typický příklad chybnosti dosud převládajícího názoru, že všechno, co se dá vymyslet, se také musí vyrobit a užívat. Aspoň vyspělá část lidstva by pomalu měla být schopna vyhnout se slepým uličkám, aniž by si je musela projít až do jejich posledního rohu.