Vstupem do Evropské unie se Česká republika stala součástí jejího vnitřního trhu. Připojili jsme se tak k prostoru bez vnitřních hranic, ve kterém je zajištěn volný pohyb zboží, osob, služeb a kapitálu. Vnitřní trh je jedním z klíčových úspěchů Společenství a mnoho občanů si Evropskou unii spojují právě s jednotným trhem. Vnitřní trh však není bez problémů. Potíže vznikají například při obchodování se zbožím, při poskytování služeb, při snaze usadit se za účelem podnikání, při výkonu práce, v oblastech zdravotního pojištění, sociální péče, refundace daní, uznávání diplomů a profesních kvalifikací či při registraci vozidel.

A právě návrhem opatření na odstranění překážek a nedostatků jednotného trhu v Evropské unii jsme se zabývali na Plenárním zasedání Evropského parlamentu počátkem tohoto září ve Štrasburku. Opatření zahrnují kroky na posílení důvěry občanů, snížení administrativní zátěže podniků a konstruktivní dialog s vnějšími partnery. Konkrétní navržené kroky pak zahrnují zavedení patentu Společenství či posílení práv duševního vlastnictví.

Současně je však také potřeba dokončit otevírání síťových odvětví jako je doprava, telekomunikace, poštovní služby a rozvod energie. I přes vytvoření jednotného evropského trhu si totiž některé země, zejména staré členské státy, skrytě i viditelně chrání národní malé trhy před konkurencí ze sousedství, tolerují administrativní i jiné obstrukce a blokují tak rychlé a úplné dokončení společného vnitřního trhu bez překážek. Toto chování je zcela paradoxní, a to vzhledem k tomu, že zdravý evropský trh je klíčem k řešení výzev globalizace a naší nezaměstnanosti. Za příčinu tohoto jevu může být označován populismus a vyvyšování falešných národních zájmů nad společné zájmy spotřebitelů a podnikatelů.

Otázkou zůstává, do jaké míry jsou tyto navržené kroky reálné a zda přispějí k řešení problémů na vnitřním trhu. To nejlépe ocení samotní podnikatelé i místní samosprávy, ve kterých sídlí.

poslanec Evropského parlamentu
předseda Svazu měst a obcí ČR