Deficit roste nezvykle rychle

Dvě zásadní věci oznámila ministryně financí Alena Schillerová (za ANO) v dokumentu s názvem Makroekonomická predikce. Ekonomika se letos začne zotavovat po nárazu koronavirové krize a její výkon se zlepší o tři procenta. Hůře se už chápe, že ministryně připustí u státního rozpočtu schodek ve výši šesti procent hrubého domácího produktu, tedy nad úrovní minulého krizového roku.

Vláda zvyšuje výdaje v časech, kdy ekonomická krize snížila rozpočtové příjmy. A navíc ještě tyto příjmy sama podsekla historickými daňovými škrty. Česko se zadlužuje do značné míry nezodpovědně a je to tím horší, že se deficit bude každým rokem opakovat, dokud příští kabinet daně opět nezvýší.

Proti těmto výtkám má ovšem nejen premiér Andrej Babiš, ale také jeho ministři k dispozici okamžitou odpověď.

Rozpočet s vysokým schodkem umožní státu více investovat a kromě toho ponechá větší část výdělku rodinám, které budou více utrácet a pomáhat tak ekonomice. Není třeba bát se nového zadlužování, protože Česko má tradičně nízký státní dluh. Pokud se v časech krize třeba mimořádně zvýší, pořád bude nižší než ve většině evropských zemí, které se ostatně zadlužují stejným tempem.

Zní to logicky. Jenže v této myšlenkové konstrukci něco nehraje. Není třeba se zamýšlet, jestli by prostředky uvolněné deficitem nešlo využít efektivněji, podstatnější je připomínka, že vyrábět jeden schodek za druhým není nikdy bez rizika.

Český státní dluh opravdu není příliš vysoký. Před krizí s koronavirem dosahoval 30 procent hrubého domácího produktu a od roku 2019 do roku 2021 vyroste podle plánu o dalších 13 procent. Ovšem průměr státních dluhů evropských zemí byl předloni 80 procent a zhoršení během posledních dvou let se ve většině zemí neliší od Česka.

Potíž také není v číslech, ale v lehkosti, s níž různé země a dnes Česko své dluhy zvětšují. Koncem minulého století se s výjimkou Maďarska držel dluh postkomunistických zemí pod 30 procenty.

Ve stejné době si země jižního křídla Evropské unie v čele s Řeckem s nadšením půjčovaly, pak nečekaně přišla finanční krize a najednou se dostaly do dluhů, které překročily jejich roční ekonomický výkon. Takových dluhů se nejde zbavit, nejdou už ani snížit, ty se dají jen splácet.

Během finanční krize a záhy po ní se stejnou cestou vydaly některé země východní Evropy a teď se ke dluhu ve výši 100 procent HDP blíží také Chorvatsko a Slovinsko. Česko je dnes v situaci, jako byly v roce 2008 tyto země.

Teď stačí, že se ekonomika nebude vyvíjet tak příznivě, jak předpokládá predikce ministerstva financí, pak se rozpočtový deficit a tím i zadlužení státu vymkne kontrole také v tuzemsku.

S šestiprocentním schodkem v roce 2021 se Česko pustilo na nebezpečnou cestu.

Autor je reportér serveru Seznam Zprávy