Důchody se napřesrok zvýší v průměru o 450 korun měsíčně. Taková informace před volbami úplně nepotěší, zvláště vládní politiky. Tři roky včetně toho letošního se penze zvyšovaly o 900 korun a teď zákon velí zpomalit na polovinu. Před volbami opravdu nepříjemné.

Vláda má samozřejmě trumf v rukávu. Může rozhodnout, že důchody porostou rychleji, než velí zákonná valorizace – a také to v uplynulých letech několikrát udělala. Potíž je v tom, že už dávno nejsou časy na rozhazování.

Krize zabrzdila mzdový růst a penzijní systém tím přišel o příjmy. Letos se v něm očekává schodek 30 miliard a v roce 2022 se na této úrovni udrží pouze v případě, že se důchody nezvýší o víc než o zmíněných 450 korun.

Také ministři už nejsou odvážní, jako bývali ještě loni v létě. Tehdy se šéf sociální demokracie Jan Hamáček děsil toho, že se v tomto roce budou muset penzisté spokojit se zvýšením o 840 korun a navrhoval navýšení nejméně o dvanáct set. Jeho plán nevyšel, přesto dostali penzisté před vánočními svátky jednorázový pětitisícový příplatek.

Také teď ministryně práce a sociálních věcí Jana Maláčová (ČSSD) slibuje mimořádnou valorizaci, ovšem do konkrétních čísel se raději nepouští. Důvod je prostý. Zvýšit průměrné důchody o 100 korun měsíčně znamená utratit ze státního rozpočtu tři miliardy ročně.

V této chvíli je však státní rozpočet v prekérní situaci. Ministerstvo financí ohlásilo, že za první čtyři měsíce roku 2021 dosáhl deficit dvou set miliard. Pokud se bude stát zadlužovat i nadále stejným tempem, překročí schodek koncem roku částku 600 miliard.

Navíc se ratingové agentury nechaly slyšet, že by se chtěly v dohledné době dočkat plánu na konsolidaci českého dluhu, a pokud tento plán v nejbližší době nevznikne, pak sníží České republice rating a vláda se může při svém dalším půjčování rozloučit s příznivou úrokovou sazbou.

Kabinet Andreje Babiše (ANO) dosud konzistentně sledoval politiku, při které se vyplnil každý z požadavků na zvýšení podpory, dotací či dávek. Zdá se, že není tedy nad čím uvažovat ani tentokrát. Zvýšit mimořádně penze a zavázat tím stát dalšími 10 až 20 miliardami ročně je samozřejmost. Ve srovnání se stamiliardami nových dluhů jde vlastně o drobné.

Tváří v tvář dluhové cunami, která se žene na Česko, se přesto nabízí nová otázka. Přežili jsme koronavirovou krizi na bezpečném finančním polštáři, který však za nás někdo v budoucnu zaplatí.

Můžeme se za to generaci našich dětí omluvit s odůvodněním, že jinak jsme si nevěděli rady. Jenže také mimořádné zvýšení penzí by bylo na dluh. Byla by v tom určitá bezostyšnost, dál zvyšovat hromadu dluhů, o které předem víme, že zavalí někoho, kdo přijde po nás. Navíc je dost pravděpodobné, že něco takového po nás generace našich rodičů nežádá.

Autor je reportér serveru Seznam Zprávy

Vysíláno na ČRo Plus, publikováno na www.rozhlas.cz/plus