V některých evropských zemích propadají lidé panice. Stejný pocit můžete v Česku zažít, když se snažíte s příslušnou firmou či řemeslníkem domluvit opravu nebo rekonstrukci bytu. Obvykle se dozvíte cenu, která je o dost vyšší než například před rokem. Pokud se tomu divíte, pak se dozvíte, že důvodem je takřka výlučně cena materiálu, která se v některém sortimentu zvýšila až na dvojnásobek.

Za zdražení může nedávná krize, při které některé továrny vysadily a výroba se ještě nerozběhla často z důvodů, že nejsou k dispozici suroviny. Zároveň ovšem platí, že řemeslníci mají víc práce než kdykoli v historii, protože lidé si během krizového nicnedělání vymýšleli, jak svůj byt zvelebit, a mají na rekonstrukce dost peněz. Jinými slovy, zákazníkům nezbývá, než na vyšší cenu přistoupit.

Jde o zkušenost, která nepotěší, Češi ovšem zatím mají štěstí, že ji silněji pociťují v jednom ohraničeném sektoru. Například Němci jsou dál, protože jim rychleji než jinde zdražuje energie, potraviny, automobilový servis. Proto také spolkový statistický úřad ohlásil pro srpen inflaci v rekordní výši 3,9 procenta, jednu z nejvyšších v zemích eurozóny. Ovšem i další země se musí smířit s dražším zbožím a službami, poněkud nečekaně na tom jsou lépe středomořské státy.

V Česku zatím nejsou srpnová data k dispozici, za červenec ovšem ceny rostly o 3,4 procenta a lze si představit, že také u energií, potravin a služeb se rozjedou rychleji. Zbývá doufat, že k tomu nedojde.

Nebezpečí je ovšem velké, pokud také pro Čechy platí vysvětlení současné drahoty ve verzi, se kterou pro naše západní sousedy přišel profesor Gunther Schnabl z univerzity v Lipsku.

„Vysoká inflace může být vysvětlena silným růstem státních výdajů, tedy relativně vysokou pomocí v časech koronaviru včetně programů na podporu zaměstnanosti,“ řekl profesor deníku Welt a jeho výklad odpovídá zkušenosti Čechů, kteří by chtěli stavět.

Podle lipského experta teď spočívá hlavní riziko v tom, že Němci mají vysoké úspory a že si uvědomí, jak inflace snižuje jejich hodnotu. Budou tedy mít sklony peníze utrácet a investovat.

„To opět povede k tomu, že firmy na straně nabídky využijí jejich zájem utrácet a opět zvednou ceny,“ varuje Gunter Schnabl, že dokonce hrozí zdražovací spirála, kterou už nikdo nezastaví.

Krize dosud významněji neohrozila evropský blahobyt. Svým nepřímým vlivem však může poslat část společnosti do chudoby.

Žádné obavy není dobré přehánět, aby se tím nepřispělo k jejich naplnění. Situace však není v žádném případě klidná, protože jako jedinou možnou obranu proti zdražování zbývá zvýšit úrokové sazby centrální bankou. Tuzemští bankéři zaslouží pochvalu, že do kyselého jablka kousli a se zvyšováním sazeb už začali.

Autor je reportér serveru Seznam Zprávy