28.10.2021 | Den vzniku samostatného československého státu


EKOLOGIE: Model lesa s přátelským kůrovcem nefunguje

18.9.2021

Někteří zastánci usychajících lesů na Šumavě si chválí, že je okolo Šumavy ticho a nikomu nic nemusí vysvětlovat. Je to proto, že my, kteří nesouhlasíme rozšiřováním divočiny, s lítostí respektujeme novelu zákona, která divočinu umožňuje. Připomínám, že novela byla přijata proti vůli Senátu, vrátil ji prezident a protestovaly proti ní šumavské obce, kraje i hospodářská a agrární komora.

Zatímco my zákon respektujeme, aktivisté se chlubí tím, jak proti tehdejšímu vedení Národního parku pořádali blokády, přivazovali se ke stromům či bivakovali v korunách šumavských smrků. Nerespektovali nic, prosazovali ideologii bezzásahovosti a k její podpoře vedli masivní a lživou mediální kampaň.

Aktivisté tehdy znemožnili asanaci několika stromů s kůrovcem a zahájili éru ničení posledních fragmentů pralesů. Nepochopili již tehdy lesnické rozdělení lesa, kdy byly lesníky ochráněny poslední zbytky původních lesů. Tyto fragmenty velmi starých a původních lesů chtěli lesníci chránit, aby posloužily jako „kondenzační jádra pro rozšíření dalších přirozených lesů na Šumavě (refugia ekologické stability)“, jak mám vyčtené z pěkné knihy Ekologická stabilita od Igora Míchala. Místo jejich ochrany je začali ekologisté cíleně ničit. Byly to například lesy na Trojmezné u Pramenů Vltavy a další rozsáhlé lesy staré několik set let. Důkazem byl např. smrk od Plešného jezera starý cca 600 let. Toho zahubil kůrovec, kterého podporovali aktivisté při blokádě Trojmezenského pralesa v roce 1999. Nebyl to žádný hrdinský čin, ale ideologie, která zničila významnou část historie Šumavy skrytou ve stovkách tisíc mnohasetletých stromů.

Pod rouškou ochrany přírody a s heslem, že kůrovec je porodníkem lesa odumřelo na Šumavě za existence národního parku několik desítek tisíc hektarů lesa obsahujících několik milionů stromů. Dnes si ekologisté pochvalují, jak se jim vše podařilo, ale zapomínají, že zničili poslední zbytky pralesů v Evropě, a to nejde vzít zpět a ani nijak odčinit. Pralesy odumřely kůrovcem, kterého ekologisté podporují prostřednictvím bezzásahovosti.

Ministr Brabec prosadil, že pro Šumavu nebude přijat samostatný zákon, jak se do té doby předpokládalo, ale „komplexní“ novela pro všechny národní parky. A tak do parků, kde byl do té doby klid, zavedl nový zákon ochranu kůrovce a bezzásahovost. V národním parku České Švýcarsko ochránci přírody nezvládli ochranu lesa proti kůrovci a když si nevěděli rady, tak zvolili svou oblíbenou cestu bezzásahovosti. Z jejich postupu je patrné, že nedokázali dostatečně reálně posoudit nebezpečí zvoleného postupu nicnedělání. To, co se zde stalo, je možné v současné době vidět na vlastní oči. Tento národní park přišel o smrkové lesy v katastrofálním rozměru, ale zvolený postup má za následek další šíření kůrovce do okolních lesů, které jsou vlastnictvím LČR, a tedy nás všech. Konečným účtem bude opět několik tisíc hektarů holin a mnoho práce lesníků, aby katastrofu zastavili. Tlak ekologistů na ochranu kůrovce, bezzásahovost a tím zničení rozsáhlých vzrostlých lesů se neomezuje pouze na národní parky, ale v současné době probíhá například v CHKO Jeseníky či CHKO Šumava ve vlastním jádru Boubína. V letošním roce si připomínáme 150 let od úmrtí zakladatele ochrany Boubínského pralesa Josefa Johna. Ten by dnešní ochraně přírody založenou na nic nedělání opravdu nerozuměl.

Ve zkrácené podobě vyšlo v Právu, 16.9.2021








 Neviditelný pes
Toto je DENÍK: do sítě jde obvykle nejpozději do 8.00 hod. aktuálního dne. Pokud zaspím, opiji se, zešílím nebo se zastřelím, patřičně na to upozorním - neboť jen v takovém případě vyjde Pes jindy, eventuálně nikdy.
Šéfredaktor Ondřej Neff (nickname Aston), příspěvky laskavě posílejte na adresu redakce Jiřímu Wagnerovi, redaktorovi NP (nickname JAG). Rubriku Zvířetník vede Lika.