Přebytek zahraničního obchodu ČR je nejvyšší za tři roky, průmyslová výroba se ale propadá nečekaně hluboko

Dnes zveřejněné listopadové ukazatele k tuzemskému zahraničnímu obchodu a k průmyslové výrobě poskytují značně rozdílný obrázek, přestože jde o částečně provázané sféry.

Zahraniční obchod podal nečekaně dobré výkon, když vykázal přebytek 30,8 miliardy korun. To je nejvyšší měsíční přebytek za celé období od listopadu 2020, tedy za uplynulé tři roky (viz graf níže). Zahraniční obchod se tak vrací k číslům, jež charakterizovala dobu před započetím odeznívání covidové pandemie. Její odeznívání, započaté roku 2021, totiž zásadně přetížilo mezinárodní dodavatelsko-odběratelské řetězce, čímž je zpřetrhalo a ochromilo. Neblaze se to dotklo také právě českého zahraničního obchodu, protože například tuzemští výrobci a exportéři automobilů museli delší dobu čekat na dodávky některých klíčových dílů, například čipů.

Zároveň se do zhoršení stavu zahraničního obchodu ČR promítly dopady války na Ukrajině, a to zejména v jejím prvním roce, 2022, kdy v jejím důsledku dramaticky vzrostly ceny energií, v čele se zemním plynem a ropou, na jejichž dovozu je Česko vysoce závislé. Vysoké ceny energetického dovozu a ochromený vývoz tradičních exportních položek v čele s automobily zadělaly v roce 2022 na historicky rekordní schodky českého zahraničního obchodu. Tato etapa je však nyní evidentně definitivně pryč.

K nejvyššímu přebytku za tři roky přispěl loni v listopadu zejména vývoz automobilů. Současně se zmenšil schodek v obchodu s ropou a zemním plynem, což bylo dáno poklesem dovezeného množství. Už v říjnu se podařilo plynové zásobníky v ČR naplnit prakticky na sto procent, takže v listopadu, s příchodem chladnějšího počasí probíhalo částečně čerpání z nich, bez nutnosti dovážet vyšší objem plynu.

Zároveň ovšem došlo k listopadu k nečekaně výraznému propadu průmyslu. Zatímco přebytek zahraničního obchodu byl v listopadu bezmála dvojnásobný v porovnání s nejoptimističtějším analytickým odhadem, průmyslová výroba naopak zaostala za všemi expertními odhady. Meziročně poklesla o 2,7 procenta, přičemž analytici oslovení agenturou Bloomberg v konsensu mínili, že to bude jen o 1,5 procenta.

Výroba automobilů sice narostla, což pomáhá vysvětlit zmíněný zářný výsledek zahraničního obchodu, avšak ani tak nedokázala vykompenzovat pokles ve většině dalších odvětví, především výroby strojů a také například stavebních hmot. Pokles v těchto odvětvích souvisí s útlumem globální, evropské i tuzemské ekonomiky, jenž nastává zejména v důsledku mimořádně vysoké inflace v řadě zemí světa, jež v důsledku podvazuje ekonomickou aktivitu a investiční činnost v mnoha odvětví, včetně v těžbě či stavebnictví.

Nečekaně silný pokles průmyslu je České národní bance dalším důvodem, aby v letošním roce razantněji redukovala své základní úrokové sazby, a pomohla tak průmyslovou výrobu podpořit.

Za celý rok 2023 zahraniční obchod skončí se solidním přebytkem kolem 130 miliard korun, což bude jeho nejlepší výsledek od roku 2020. V letošním roce by se pak přebytek mohl vyhoupnout na 120 miliard korun. Průmyslová výroba

za celý letošek bude naopak víceméně stagnovat, v příštím roce by si měla připsat dvě procenta růstu, pomůže jí pokles inflace a obecně oživení růstu české ekonomiky.

Z twitteru autora