Musí? Proč musí? Aby prohlasoval zákony pro blaho lidu této země. Aby mohl ještě více skřípnout zhovadilé podnikatele. Aby mohl získat ještě více moci. Ale je to skutečně v zájmu lidu této země? Vždyť - kdo se paktuje s ďáblem, dělá peklu dobře a nemůže to okecávat normalizačními frázemi!

Současné průzkumy veřejného mínění ukazují, že pan Paroubek je u nás nejpopulárnější. Však taky všemu rozumí. Tu dá pokyn k zásahu proti technařům, tam řeší problémy kultury, jinde zas vstupuje do zdravotnictví. Ke každému mediálnímu výronu se vyjadřuje. V televizi, v rozhlase, v novinách, na svých internetových stránkách. Denně. Všechno ví, všemu rozumí, všude byl. Takový brouk Pytlík. Nebo spíš - podle toho, jak se o nás stará - ťatka Šmoula.

Ale není to taťka Šmoula. Veřejně kárá Václava Klause, že u nás nemáme prezidentský systém, a sám jaksi zapomíná, že nemáme ani kancléřský systém. Jednička podle naší ústavy je prezident, pak zástupci parlamentu - dvojka předseda Senátu a trojka předseda Poslanecké sněmovny. Nu a premiér je až na čtvrtém místě.

Přesto se chová jako nějaký fýrer. Jiří Paroubek je totiž člověk z rodu rozených diktátorů. Ano, Napoleon, to je první příměr, který každého napadne. Mečiar, ten taky nasliboval hory-doly. Benito Mussolini včetně podpory zkorumpovaných odborů. Ale i takový náš malý Stalin. Ten taky všechno uměl, vše zařizoval a o všem psal traktáty. O hospodaření podle rozpočtu. O tempu rozvoje průmyslu. O tržních vztazích. O umění ve službách strany. O rolnictvu. O výkupu obilí. Nastolil otázku osevné plochy. Zavedl pěstování citronů v Černomoří...

Když si to poslední o sobě přečetl, zavolal si superaktivního tlachala, který ten nesmysl zplodil. "Proč jsi to napsal," zeptal se otec světového proletariátu, "když to není pravda?"

Pozvaný se začal strachy potit a koktavě omlouvat. Soudruh Stalin ho přerušil: "Ale ne, ne, to je skvělý nápad!"

Bohužel pro Paroubka čeští publicisté takové chvalozpěvy o našem malém pseudodiktátorovi nepějí. Dokonce mu házejí klacky pod nohy. Zle a účelově psali o Techneku - a právě proto nemohla policie zasáhnout proti náckům, protože se bála, že ji zase novináři pomluví. Různí ti Steigerwaldové a jim podobní.

Taky bych prosil zařadit na černou listinu. Veřejně totiž vyhlašuji, že náš premiér je srab! Nejdříve vyzval své protivníky, aby se mu postavili v předčasných volbách. Ovšem předčasné volby u nás mohou propuknout jen při spolupráci všech stran. Na výzvu ODS, ať podá demisi, Paroubek pokřikuje, že to nikdy neudělá, že jeho vláda padne podle jeho scénáře: spojí hlasování o důvěře ve svou vládu se schvalováním o rozpočtu. Přitom rozpočet schválit chce, tedy důvěru dostat chce. I s pomocí Marťanů...

Jiří Paroubek se ovšem plete, když si myslí, že jsme v Německu, že máme kancléřský systém - a že on sám je Gerhard Schröder. Jenže není, i když se inspiroval předvolebním řevem pana kancléře. Ale zapomněl, že už večer po povolebním řevu dostal Gerhard za uši i od své ženy (a "zdivočelých publicistů"). Paroubek doufá v německý způsob voleb - ale jaksi si nevšiml, že volbami prošlo i Polsko. Se známým katastrofálním výsledkem pro levici.

Ale on si všiml. Proto s komunisty zarazil vyšetřování privatizačních šarád kolem Unipetrolu. Proto tak vyváděl kvůli "podrazáckým lidovcům". Ptáte se, k čemu parlamentní vyšetřovací komis? Protože v našem státě, kde policii řídí premiér, v našem státě, kde premiér řídí a úkoluje tajné služby, v takovém státě se policii vyšetřuje těžko, když je podezřelým bývalý ministr vnitra. Poláci řekli: Česko přišlo s Unipetrolem o čtyři miliardy korun...

Proto chce vládnout Paroubek dál třeba i s Marťany. Protože kdyby neměl palec na tepu tajných služeb a policie, mohlo by se stát, že by se zákulisí privatizace Unipetrolu skutečně vyšetřilo.

V zájmu lidu této země je, aby Paroubek odstoupil dříve, než opět zavede totalitu. Jenže on neodstoupí.

Všimli jste si večer velkého rudého světla na východě? Tam nyní září planeta Mars. A bude zářit stále více a stále ruději.

Jde totiž do opozice...

Psáno v Praze dne 26. září 2005