Existují troubové, kteří tvrdí, že "naši vojáci si nevystřelili od bitvy na Bílé hoře". Toto tvrzení usvědčují ze lži stovky památníčků po celé zeměkouli. Jeden z nich se nachází i na zdi pravoslavného chrámu sv. Cyrila a Metoděje v pražské Resslově ulici. Každý 18. červen se zde koná tradiční státní a církevní pietní akt na památku československých vojáků, kteří zde v roce 1942 padli při plnění úkolů londýnské exilové vlády.

Nejznámější ze sedmi hrdinů jsou atentátníci na Heydricha Gabčík a Kubiš. Tato vojenská akce byla provedena ve středu 27. května 1942 v 10:30. Heydrich byl při ní vážně zraněn a 4. června pak zemřel. Dostalo se mu zasloužené odplaty. Byl totiž hlavním strůjcem strategie vyvražďování "méněcenných národů" v německé nové Evropě - Slovanů i Židů.

Českoslovenští vojáci tak dali světu vědět, že ČSR stále existuje. Americké noviny psaly o "největší současné události". Jaroslav Stránský v londýnském zahraničním vysílání pravil: "..pražský útok na Heydricha měl ve světové veřejnosti ohlas, který... ztlumil i zájem o válečné události... středeční událost je událost válečná..." Prokop Drtina srovnával ohlas ve spojeneckém veřejném mínění "vyhrané bitvě". Důsledkem nakonec bylo, že britský ministr zahraničí Eden prohlásil, že jeho země odvolává svůj podpis pod Mnichovskou dohodou a "necítí se jí být vázána". Francouzský generál De Gaulle učinil pak totéž.

Díky této akci československé zahraniční armády byla nakonec uznána i čs. vláda v exilu a po válce mohla být obnovena Československá republika ve svých předmnichovských hranicích. Čehož dodnes litují zástupci odsunuté henleinovské páté fronty i domácí publicistické "šesté fronty".

Toto vítězství však nebylo zadarmo. Hitler zuřil. Přišel o velice "schopného člověka" (masového vraha), který patřil do jeho nejbližšího okruhu. Takto vysoce postaveného nacistu během války už nedostal nikdo jiný. První razie v pražských domácnostech začala už v noci z 27. na 28. května 1942. Byly zničeny a vyvražděny Lidice a Ležáky. A začal hon na atentátníky a jejich pomocníky z řad domácího odboje.

Zradou Karla Čurdy byl prozrazen úkryt parašutistů, jejichž různé skupiny se nakonec sešly v chrámu Cyrila a Metoděje. Ve 4:25 ráno dne 18. června 1942, po ještě nedokonalé uzávěře okolí Karlova náměstí, byl zahájen útok čtyř set esesáků i desítek gestapáků proti ukrytým vojákům. Kolem sedmé hodiny padla trojice, která střílela z horní části kostela. Vlastní zbraní.

Čtveřice v katakombách se však nevzdala ani pak. Němci jim vhazovali do okénka dýmovnice se slzným plynem, ale ty jim naši vojáci házeli zpátky. Byli povoláni (čeští) hasiči, aby nejdříve stříkali vodu dovnitř, a pak ji zase odčerpávali (panovala obava, že voda odtéká spodními prostorami a může tak pomoci najít obráncům únikovou cestu). Nakonec zvolili smrt vlastní zbraní i tito naši vojáci. Pamětní deska vyjmenovává těchto sedm statečných:

Josef Gabčík,
Jan Kubiš,
Josef Valčík,
Adolf Opálka,
Josef Bublík,
Jan Hrubý,
Jaroslav Švarc

Jsou zde připomenuti i zavraždění příslušníci pravoslavné církve:

Biskup Gorazd (občanským jménem Matěj Pavlík, dnes z tohoto důvodu svatý Gorazd))
duchovní (farář) Václav Čikl
kaplan dr. Vladimír Petřek
předseda církevní obce Jan Sonnevend

Biskup Gorazd i další pravoslavní duchovní pomáhali už dříve - třeba při fingovaných křtech příslušníků židovských rodin, aby mohli dostat povolení k výjezdu z Protektorátu. Nacisté jim to pak všechno spočítali najednou. S těmito zcela nevojenskými hrdiny se konala jakási fraška na soud, po které byli neprodleně 4. a 5. září zastřeleni v Kobylisích.

Gestapo pozavíralo celkem 263 lidí z rodin, jejichž některý člen našim vojákům pomáhal. 22. října 1942 byli tito naši mučedníci odesláni zvláštním transportem z Terezína do Mauthausenu, kde byli už 24. října všichni povražděni.

Každý Čech by měl alespoň jednou v životě navštívit Lidice a pravoslavný chrám Cyrila a Metoděje. Občas si tam zajděte, do těch míst. V katakombách dodnes uvidíte výklenky pro rakve, ve kterých naši hrdinové přespávali, než byli nuceni jít do svého posledního boje. Do boje za nás!

Tady v Resslově ulici není jen památník sedmi hrdinům, ale celému našemu odboji. A dnes, jednašedesát let po válce, je to i místo smíření Čechů s Němci.

Psáno v Praze dne 19. června 2006

Národní památník hrdinu heydrichiády - místo smírení. Sv. Cyril a Metodej - pravoslavný katedrální chrámResslova 9a Praha 2 - Nové Mesto, 120 00
Telefon: 224 916 100
Fax: 224 920 686
E-mail: eva.suvarska@pravoslavnacirkev.cz
Web:

návštevní doba 2006: duben - zárí: út - ne 10 - 17, ríjen - brezen: út - ne 10 - 16
zavírací den: pondelí , celorocní provoz
vstupné 2006: dospelí 50,-, deti, studenti, duchodci 20,-

Více na stránkách PIS, odkud je převzato i foto Blanky Konupkové

Viz i nacistické dokumenty o dobývání kostela na www.fronta.cz

Další pramen: Sborník příspěvků z vědecké konference Rok 1942 v českém odboji, vydal Český svaz bojovníků za svobodu 1999, Praha, příspěvky
Pravoslavná církev v odboji, ThDr Jaroslav Šuvarský
Důsledky atentátu na Heydricha, Dr. Ing. Zbyněk Jalovec