Češi jsou prý smějícími se bestiemi, neposlušnými občany, Švejky a zneužívači zákonů a platných pravidel. Tak třeba někteří podvodníci obešli zákaz volného pohybu osob tím, že jdou na chlastačku k sousedům pod rouškou „sousedské výpomoci“, tedy v rámci výjimky, která jest dovolena. Někteří naši spoluobčané jsou tak blbí, že jsou schopni jít na demošku proti koronaviru. Ale mnozí by možná i rádi dodržovali rozličné pokyny - kdyby jich nebylo tolik a kdyby v nich nebylo tolik výjimek! Tak co platí?

Co zůstalo otevřeno

Ve středu, když jsem si začal chystat materiály pro tento článek, jsem se podíval na stránky vlády České republiky. Webová stránka byla učiněná tasemnice. Zkopíroval jsem si text na ní uvedený do Wordu, kde vydala na 58 stran. Jenže to už se chystala vládní konference k novým opatřením na zlepšení zhoršení. Pan dobrotivý ministerský předseda Andrej Babiš mluvil šest minut, aby se nám omluvil a připravil na ta nová opatření, jež jsou nezbytná a budou platná od čtvrtka od šesti hodin ráno. Jenže neřekl která. Po něm nastoupil pan krutý ministr zdravotnictví Roman Prymula, který na exponenciálních křivkách ukazoval, proč „ta opatření“ bude nutno učinit. Snad čtvrt hodiny trvalo, než se státní představitelé vyžvejkli, mezitím už asi od páté minuty běžel na spodním okraji obrazovky baner, na kterém byla stručně uvedena hlavní opatření.

Poučení pro vládu: Při příštím podobném výžvejku nechte nejdříve mluvit pana Banera! A jestli ho nemáte, tak si nějakého najděte.

Následné noviny televizní i elektronické, a ve čtvrtek i tištěné, byly plny výčtu toho, co se smí a co nesmí. Redaktoři se předhánějí v tom předati lidu obecnému informace. Když se však obrátí na ofiš vládní stránku, mají co dělat, aby z hlušiny vybrali diamant. Tak například Ministerstovo zdravotnictví už od 21. října 2020 zakazuje pohyb a pobyt bez nošení ochranných prostředků dýchacích cest.

To se netýká např. zpěvu ve školách (výjimka d)). Přičemž vláda na stejné stránce, ale od 22. října 2020 od 06:00 hod., zakazuje zpěv. Přesněji „společný zpěv více než 5 osob ve vnitřních prostorech staveb, s výjimkou bydliště, a to i když se jedná o výkon práce nebo podnikatelské činnosti, s výjimkou mateřských škol.“

Nemusíte (od 21. 10) ve škole nosit roušku při zpěvu, tělocviku a hře na hudební nástroje, přičemž (už od 14. října 2020 od 00:00) je omezen provoz škol tak, že „součástí vzdělávání není zpěv“. A prakticky jsou školy zavřené pro všechny činnosti, nejen hru na dechové hudební nástroje. (Vlastně roušku dle nařízení vlády nemusíte mít ani při hře na nedechové nástroje, například housle nebo flašinet.)

„Osoby cestující v prostředcích veřejné dopravy po dobu nezbytně nutnou ke konzumaci potravin a pokrmů včetně nápojů“ nemusí nosit roušky (výjimka v)), ačkoliv například v městské hromadné dopravě nesmíte jíst. Ale kdybyste jedli, tak byste nemuseli mít roušku. To přímo navádí!

Nemusíte mít roušku ve škole zřízené Ministerstvem spravedlnosti (výjimka g)). Ne, nejde o osoby s poruchou intelektu, ty mají vlastní výjimku j). Ne, ústavní činitelé mají vlastní výjimku o) (pracuje-li taková osoba ve vzdálenosti nejméně 2 metry od jiné osoby).

Těch výjimek v nošení roušek byla původně celá abeceda - od Á až do Zet. A teď jsou nové. Ochranu cest dýchacích jest nutno užívati „na všech ostatních veřejně přístupných místech v zastavěném území obce, kde dochází na stejném místě a ve stejný čas k přítomnosti alespoň 2 osob vzdálených od sebe méně než 2 metry, nejedná-li se výlučně o členy domácnosti.“

Takže si nějaký chytrák vezme obruč o poloměru dva metry, případně se bude ohánět dvoumetrovou latí, a může chodit bez roušky. Jsme žádostivi toho smělce policajtského, jenž bude kontrolovati neorouškované tlupy, zda jsou členy jedné domácnosti!

No a teď máme zákaz pohybu. S výjimkami 1 až 11 (bod 7 má podbody Á až Ef). A jsou zavřené obchody a služby (s 28 výjimkami). Mají být otevřené servisy spotřební elektroniky, přitom prodejny spotřební elektroniky ne. Alespoň podle vládního přikázání. Ale noviny už píšou, že budou otevřeny i prodejny. No, dnes bývá servis spojen s prodejnami. Ale třeba vám tam v tom servisu opraví mobil prodejem nového, to už dnes je jediný způsob opravy. A tak dále a dále a dále. Jednodušší by bylo napsat, co je dovoleno či dokonce podpořeno - pohyb na volném vzduchu, například. Přestal jsem studovat a ve čtvrtek popadl kolo a vyrazil do terénu.

Fakt je, že ve vyjmenovaných doporučených činnostech není cyklistika přímo zmíněna. Zmíněny jsou procházky v přírodě, pobyt v parcích, „zaběhat si tam můžete“, dále práce na zahrádkách; ministr Prymula vpodstatě vybízel lid, aby vyjel na své chaty a chalupy. Nicméně pro své vlastní zejména duševní zdraví jsem na cyklojízdě téměř závislý. Beru ji místo antidepresiv. I vydal jsem se do terénu, abych vyzkoumal, jak se zákazy a doporučení dodržují.

Nejdříve jsem se zastavil u svého kolmistra, jenž má provozovnu v modrém obludáriu u nás na Jeremiášově, zvaném Jeremi. No, cykloservisy se do výjimky nedostaly. Ve výkladech činitelů jsem je neuslyšel, ale měl jsem tak trochu naději, že přece jen bude otevříno - když protější autoservis, kam se chystám na předem objednaný termín k přezutí kol, otevříno má. Mohla by tu být nějaká výjimka žet, protože co když zase píchnu? (Naposledy šesticentimetrový hřebík v Ořechu gumu úplně rozerval.) Pak jsem se zastavil na protější pumpě, abych si koupil denní tisk s televizní přílohou (stará garda). Zde proto, neb jsem nevěděl, jestli budou otevřeny trafiky - dokud jsem si v těch novinách nepřečetl, že ano.

Pokud to šlo, tak jsem se polními cestami a vedlejšími silnicemi propracoval do Karlického údolí. To je zákonně neprůjezdné, takže se zde vyskytovalo jen málo aut. Spadla zde na jednom místě skála před nějakým časem, před jiným časem byla odklizena, ale oboustranný zákaz vjezdu v délce asi sto metrů nikdo neodstranil. Cyklista může zákonně tento zákaz obejít tím, že to místo obejde. Pěšky, veda svůj stroj za řídítka. To je jako s těmi výjimkami na roušky a zákaz pobytu!

V Dobřichovicích jsem kvitoval, že místní cukrárna má otevřené obslužné okénko. Nějací lidé seděli u svých zákusků za rohem, takže nebyli na zakázaných zahrádkách, ale dovolených předzahrádkách (asi, nevím, prostě si to vzali „s sebou“). Já ale mířil za něčím podstatnějším; měl jsem chuť na boršč nebo gulášovku. Bohužel, restaurace U Nádraží měla zavříno. V pondělí a outerý má teď pořád, ve všední den otvírá až v pět, a zavírá v zatím povolených osm. No, to je snad dobré jen ke zpracování nakoupených zásob! Ale, o víkendu slibují otevřít už v poledne, tak to tady snad zase zkusím.

Dobřichovice slynou českým teplotním rekordem 40,4° Celsia, tentokrát bylo jen slušných sedmnáct, dost na to, aby člověk spokojeně šlapal po cyklotrase A1 kolem řeky až na Smíchov. Jednou z dalších ždaných občerstvoven na trase je radotínské bistro U Ondřeje. To je však „z důvodu nařízení vlády“ uzavřeno. Prý dočasně... V Lahovičkách poblíž přívozu je celý trs občerstvoven. Jenže maringotka U Alexe a Ireny byla zavřena, stejně jako Kiosek Pod vrbou kousek od přívozu. Blízký Training park za kioskem je zavřen ouplně, i s kavárnou a hospodou.

Naštěstí člověk mé generace vyjíždí na cesty vybaven vlastními zásobami, jež jsem pojedl u šlajsny Modřanského jezu. Domů na Lužiny jsem se vracel tradičně Prokopským údolím. Ani mne nepřekvapilo, že Hurdálkova chýše pod Hlubočepskými plotnami je zavřena; Hurdálek mívá otevříno spíše o víkendu. Ale ten čtvrtek mohl mít značné okénkové kšefty, nejen proto, že blízká restaurace na Cvičišti je zavřená i s celým Cvičištěm na visací zámek. Prokopáčem se totiž tlačily davy, skrz které bylo obtížno se prodírati, přestože jsem zběsile cvrnkal zvonkem. Pro neznalé - celým údolím vede klasická okreska široká šest metrů, což obvykle postačuje - pokud však proti vám nekráčí bezroušková řada patrně rodinných příslušníků.

Samozřejmě jsem dával pozor, zejména na děti a psy. Ono je tu nakonec dovolena rychlost jen 20 km/hod, což pro dovolená nemotorová vozidla může vyhovovat. Jenom jsem si opatřil ústa ústenkou. Zdravotně prospěšné nařízení k pohybu ve volné přírodě tak v praxi může spíše přispět k šíření korony, zejména proto, že ta pražská nebo chalupářská příroda dnes není tak volná. (Ale v Adršpachu se prý už dá i zaparkovat, do tamních skal teď prý jezdí jenom Poláci.)

Nakonec jsem se přecejen občerstvil. A to pod Novou Vsí u mírně minerálního pramene Na Troníčku. (“Podzemní voda v této studánce je chemického typu vápenato – sírano – uhličitanového se slabě alkalickým pH a středně vysokou mineralizací“, praví se ke studánce na Mapy.cz.) Ten, naštěstí, zavřený není!

Občerstviv se zdravotní vyjížďkou, ulehl jsem do vany s horkou vodou s čajem a koláčky po ruce, kde jsem si teprve v novinách přečetl, jak jsem mohl přispět ke koronavirové kalamitě. Přetížení záchranáři vyzývají obecenstvo, aby je, pokud možno v této zoufalé situaci neobtěžovalo obvyklými úrazy, způsobenými při provozování nebezpečných sportů. Například po pádech z kola...

No já z kola za ty dvě sezony spadl jenom dvakrát a ani jsem pak s natrženou kůží nešel na šití, zajizvila se úspěšně po mazání sádlem. Faktem však je, že některé úrazy ani sádlo nespraví. Takže bych měl přejít na vejlety pěšmo. Pokud se nechci nakazit koronou v hromadných dopravních prostředcích, kde někdo bude žvejkat bez roušky svou žemli, pak bych na místo vejletování měl vyrazit bezpečným způsobem. Třeba automobilem; na autohavárie si záchranáři nestěžovali...

Nu, myslím, že všeho přiměřeně, přiměřeně, a když budu na kole jezdit přiměřeně bezpečně a ohledu plně, stejně jako ostatní, tak že mi bude i nadále dobře sloužit kolo na virus....

Buďte zdrávi!

Psáno v Praze na Lužinách v pátek 23. října 2020

Během korektur jsem si pustil zprávy. A vida, ministr Prymula měl zase svou havárii! Nebezpečnou v nebezpečné době. Více jiní jinde, ale myslím, že v tom byl na 90 % nevinně.

Co z vládních nařízení platilo dneska odpoledne (už toho je na 61 stran), je zde.

Převzato z Šamanovy hospůdky U hřbitova.