Takto se v Čechii staví dálnice: Postaví se tři kilometry, a dál už nic. Například „úsek“ 3,16 km dálnice D3 u Českých Budějovic, který byl otevřen 27. září 2017. Předtím se na dé trojce u Veselí nad Lužnicí slavnostně otevíral jiný „úsek“ 7. dubna 2017, jenž páčil dokonce 5,22 km!

Što éto takóje „úsek“? (Žena Moby Dicka)
Úsečka liniové stavby, která nenavazuje na jinou úsečku.

Što éto takóje „slavnostně“? (Žena Moby Dicka)
Když slavnost za otevření několikakilometrového „úseku“ stojí 420 tisíc, jako tomu bylo u posledně jmenovaného kousku stavby.

Proč se liniová stavba, která je v projektu plánována jako tři na sebe navazující úseky, rozseká na deset nenavazujících úseček?
„Aby se všichni vlci nažrali a ovce to nezpozorovaly.“ (Mrtvá Kočka)

A dělá se to takto: Vypíše se deset výběrových řízení. Těch se zúčastní všech pět nejmenovaných členů stavebního oligopolu. Všechny dají po předchozí domluvě předražené nabídky. Pak „nejlevnější“ vítěz odstoupí a kšeft získá druhá předražená firma v pořadí. U příštího výběrového řízení se soudruzi vystřídají. Tento zločinecký karusel tak dává vydělat všem. Na úkor daňových poplatníků a plátců „dálničních“ známek.

Slabomyslný zákon totiž dbá o to, aby byla vybrána nejlevnější nabídka. Nejlevnější pro stát, nikoli pro občany, kteří spalují hektolitry pohonných hmot a zamořují životní prostředí a svoje mozky zbytečnými zplodinami spalování a bezmocného vzteku na nejdražších parkovištích světa. Láce bývala jediným kritériem, teď se to zlepšilo – cena rozhoduje „jen“ asi z 90 %.

A nejlepší je, když takto zmanipulovaný „úsek“ nakonec staví – původní vítěz!

Jako třeba firma Skanska, která roku 2010 vyhrála kšeft na chomutovské D7 o ráži 2,2 miliardy korun, načež z neznámých důvodů od smlouvy ustoupila. K lizu se tak dostala firma Geosan Group – jež si pro nedostatek kapacit najala na stavbu ausgerechnet Skansku, tentokráte za cenu o 100 milionů nižší.

Upřesnění: U Skansky šlo o její českou pobočku, která takto postupovala bez souhlasu švédského ústředí. Následný vnitřní audit firmy konstatoval, že těch sto melounů šlo zřejmě na úplatky.

Moby Dick si na konci ledna 2010 všiml:

»Velké firmy vyhlásily „boj korupci“. Měly by jí zabránit „přísné etické kodexy“. Skanska například „nastavuje systém vnitřní kontroly, který zabraňuje nestandardnímu či dokonce korupčnímu chování během výběrových řízení,“ chlubí se její šéf Dan Ťok. Není úplně jasné, jestli se Skanska brání korupci při výběrových řízeních, které pořádá pro své subdodavatele – anebo i výběrových řízení, kterých se sama účastní jako dodavatel...«

Daniel Ťok posléze na policii podal vysvětlení, že o možné korupci „nevěděl“. Nevěděl – co je to za manažera, který se nezajímá o miliardový kšeft?
„Managor, nikoli manažer.“ (Žena Moby Dicka)

Nezajímá se o skrečování kšeftu, kvůli kterému bylo z firmy jím vedené „odkloněno“ sto melounů???
„Běžných 5 %.“ (Mrtvá Kočka)

Inu, nevěděl – a tak šel nakonec dělat ministra dopravy. (Od prosince 2014, jakožto nestraník za ANO ještě v Sobotkově vládě.) Ministra, jenž ani neví, že navzdory globálnímu oteplení na Českomoravské vysočině v prosinci sněžívá a dokonce mrzne…

Ťok byl mnohokrát ostřelován z různých stran, teprve toto ho nakonec sestřelilo z ministerského ouřadu. Katapultoval se na vlastní žádost.

Onen Mobym zmiňovaný „etický kodex“ ze začátku roku 2010 forsírovaly deníky, vlastněné Andrejem Babišem, na konci roku 2014 jakožto věc, jíž si vysloužil „pověst uznávaného bojovníka proti korupci“. (Přičemž, jak interní audit Skansky ukázal, korupci nezamezil.)

Nyní tedy tento bojovník padl, a na jeho místo se dostane nejspíše další nestraník za ANO.

A české dál nice se budou i nadále stavět po kilometrových úsecích.

Psáno v Praze na Lužinách v úterý 9. dubna 2019