S bolestí musím předat čtenářům našeho deníku smutnou zprávu, že v pátek odpoledne zesnul můj dlouholetý kamarád a spolupracovník Jiří Wagner. Jeho hospitalizaci jsem zde oznámil minulou středu. Prognózy byly už tehdy špatné, skutečnost byla horší a Jiří nás tedy opustil. Ještě jsem ho stačil navštívit, byl už ale takříkajíc na jiném břehu a děkuji všem, kdo se o něho starali, že netrpěl. Trápení měl dlouhodobé, nikdy si nepostěžoval, opravdu nepatřil ke kňouralům a svá břímě nesl statečně na vlastních bedrech. Práci pro Neviditelného psa byl naprosto oddaný. Pečoval o široký tým přispěvatelů a vyjednal sdílení i s dalšími redakcemi, aby Pes mohl předkládat široké spektrum seriózních názorů. Kromě rodiny a Neviditelného psa miloval seriál o rodině Simpsonových, ve chvílích, kdy běží v televizi, nemělo smysl mu telefonovat. Přestože měl zdraví už víc než chatrné, pravidelně navštěvoval kavárnu Rybka, aby si tu přečetl papírové noviny. Novinářští bardové z první republiky mu za to z nebe tleskali. Jestli něco nesnášel, tak to bylo pozérství a plané žvásty politiků. Děkuji ti, Jiří, za to, že jsi byl takový, jaký jsi byl. Všechno dobré, co jsi udělal, vyplynulo z toho, že sám jsi byl dobrý. Čím větším by se měl člověk v závěru života pyšnit.

Ondřej Neff, šéfredaktor Neviditelného psa