Jméno marketingového specialisty Marka Prchala proniklo do povědomí širší veřejnosti poté, kdy ho na tiskovce po volbách v roce 2017 Andrej Babiš představil jako svého gurua a políbil ho na čelo. Po těchto volbách ho Andrej Babiš zapudil, ještě v průběhu voleb ho vyloučilo profesní sdružení marketérů Art Directors Club Czech Republic. Uvedeným důvodem byla kampaň založená na nepřímém tvrzení, že volba Petra Pavla znamená zavlečení Česka do války a jenom volba Andreje Babiše do prezidentského úřadu tomu může zabránit. Ironie při tom je, že z úctyhodného množství 2,4 milionu voličů zaujal válečný motiv jenom šest procent, ovšem nemalý počet od Babiše přešel k Pavlovi, znechucen motivem, který navíc byl ukradený z kampaně Jaroslava Bašty.

Je to tedy zajímavá kuriozita, součást povolební dohry.

Podstata je zjevně jinde. Kdybychom prošli výzkum voličských preferencí hodně do minulosti, většina předvídala, že se Andrej Babiš dostane do druhého kola (dostal se), ale že ho Petr Pavel porazí (porazil), ale porazila by ho i Danuše Nerudová, půjde-li do finále s ním ona. Babiš je zkrátka a dobře obdivovaný i nenáviděný. To je ale zjevně osud výjimečné osobnosti. Totéž platí o Miloši Zemanovi právě tak jako o Václavu Klausovi. Nejinak je na tom Miroslav Kalousek. Vyskakovat si ve smyslu výkonu mohou jenom sportovci, u politiků je výjimečnost velebena i trestána a je to leckdy hra náhod, co převáží.

Ostatně na principu sympatií i odporu je založena volební metoda D21 dalšího prezidentského uchazeče Karla Janečka. Jejím ústředním principem je možnost volby více hlasy a v určitých případech obsahuje i hlas minusový, cituji Wikipedii, abych to nepopletl. Metoda je to očividně rozumná, proto nerealizovatelná. Sám uchazeč Janeček se nedostal ani ke kandidatuře, protože všechno popletl, včetně vlastního podpisu. Babišovu prohru odskáče Prchal a karavana jde dál… za zvolna klesajícího zájmu okolostojících.