Zatímco Andrej Babiš vnímá správu veřejných věcí jako firmu, Lubomíru Zaorálkovi je bližší pojetí bojiště. Psycholog by k tomu řekl více, proč právě v Zaorálkovi, prezentovanému v roli jemného intelektuála, jsou obrazy válečné vřavy tak blízké.

Při představení nového loga sociální demokracie prohlásil, že jde o obrněný transportér přichystaný v kolně a posléze vypuštěný, aby prorazil. Pokud jde o další směrování strany, je potřeba shromáždit armádu a vyrazit, radí spolustraníkům. Vyrazit na obrněnci do útoku pod praporem, na němž se skví nové logo. Měl by nejdřív podat instrukce, jak s logem naložit. Je čtvercové a bylo by dobře – třeba křížkem – naznačit, která strana je nahoře a která dole a co je vlevo a co vpravo. To z loga jasné není. Dosavadní logo, ta růže, ta má když ne stonek, tak něco jako list úplně dole. Ten byl nyní v duchu ofenzívy vynechán.

Krasoumné komentáře ale jsou vedlejší, podstatné je, zdali změna bude mít kýžený volební efekt. Laik by řekl, že logo má být jednoduché, čitelné a zapamatovatelné.

Tak třeba kříž, to je pěkné logo, snadno se zapamatuje a kdyby vám někdo řekl, abyste ho zkusili nakreslit, pravděpodobně by se vám to povedlo na první pokus. U nového loga sociální demokracie by nemělo smysl se do takových experimentů zkoušet. Na to by mohl odpovědět autor návrhu: jen to zkuste, chytráci, nakreslit růži jedním tahem!

Tohle se tedy – zřetelně – moc nepovedlo, ta změna loga. Nicméně změna rétoriky, ta je osvěžující. Ze Zaorálkových bojechtivých výkřiků si lze aspoň tropit šprýmy, kdežto ze Sobotkových monotónních litanií se dalo leda usnout.

I to je tedy změna k lepšímu.