Česká republika vstoupila do soudní pře s unií kvůli směrnici o zbraních. Když šlo o žalobu týkající se kvót, Česko zůstalo stranou, ale tentokrát iniciativu převzalo. Věcně nemá celá ta záležitost žádný praktický efekt.

Ze strany unie neomezí terorismus v ničem, ze strany protestující nebude pomoženo ani ublíženo ničemu a soudní dvůr, k němuž byla žaloba podána, rozhodne nejspíš vstřícně politické objednávce: jde přece o to, aby se v evropském obyvatelstvu vyvolalo zdání „provedení opatření“. Tedy zakáže se teroristům opatřovati si zbraně a titíž si přestanou opatřovat zbraně. Praktické důsledky české žaloby jsou tedy pochybné. Nicméně význam ta žaloba má. Je to výraz vzdoru politické doktríně v unijní Evropě převládající. Fotografii ministra Chovance pózujícího s winchestrovkou v ruce je možné se smát. Ale teze „odzbrojením k smíru“ je k pláči.

První dáma

Je to opravdu půvabné: nově zvolený prezident Emmanuel Macron vyhrál volby díky několika vizím, například že zatočí s východoevropskou pakáží a pak že sníží úroveň francouzské byrokracie – letět mělo 300 tisíc úředníků. Po zvolení učinil první krok, totiž že chtěl ustanovit svoji manželku úředně petrifikovanou první dámou s nárokem na úřad. To mu nějak neprošlo a nějak to snížilo jeho vážnost. Třeba si ji obnoví tím, že si smlsne na východoevropské pakáži.