Výroky se stávají událostmi, pohybujeme se od výroku k výroku. Můžeme o tom mudrovat, jestli je to dobře nebo špatně, že to tak je, se dá snadno doložit. Tak třeba prezident Miloš Zeman má na kontě dlouhou řádku výroků vyvolávajících pozornost. 

Ten poslední Zemanův čin byl mimořádný. Přijal vůdkyni běloruské opozice Svjatlanu Cichanouskou a popřál jí vítězství v zápasu s Lukašenkem. Ať zvedne ruku ten, kdo tohle čekal. Zatím Zemanovy výroky zapadaly do mozaiky znázorňující oddaného poskoka putinovského režimu. Podpora Cichanouské vybízí ke spekulacím, i k divokým – že by to mohl být náznak odklonu přízně Kremlu k podvodně volenému pseudoprezidentovi, který únosem letadla, zatčením pětadvacetiletého blogera a ostudným videem napodobujícím záběry z komunistických procesů padesátých let překročil hranice únosnosti.

Politický rybník ale zčeřil svým výrokem i Andrej Babiš, když pochválil Roberta Šlachtu, jaký je to pilný a dobře vypadající chlapec. Nedávný průzkum agentury Kantar přisoudil Přísaze pět procent v preferencích, takže Šlachta postoupil do ligy, kterou je třeba brát vážněji. Jeho program zatím vypočítává, na koho je třeba došlápnout a před čím vším je třeba bezbranného občana ochránit. Teď ale bude muset odpovídat na mnohé další dotazy a hlavně na to, s kým chce jít do party. Podobnost jeho programu s původní idejí ANO bije do očí a však taky si Babiš Šlachtu pochvaluje, že je jako on zamlada. I kdyby se tedy Přísaha dostala do sněmovny, bude mít deset, spíš osm křesel. S kým půjde do holportu? Chce zůstat za plexisklem jako sbírka exotů? Nabízí mu Babiš ruku jako eventuálnímu koaličnímu spojenci? Tohle Babišovo coming out je zároveň výzva, protože nabízí otázku, zdali je Přísaha opravdu B mužstvo ANO. A ještě – pomůže Šlachtovi přízeň Andreje Babiše, nebo mu uškodí?

Tak už to chodí, že výroky plodí otázky a z otázek jsou ty vlny na politickém rybníku.