Přes svátky politika utichla a ne snad, že by se nám po ní stýskalo. Pozornost se tedy soustředila na rozhovor předsedy Ústavního soudu Pavla Rychetského na Primě. Reagovat budou lidé podle míry svého angažmá na politické scéně, pozorovatel nezaujatý vyjádří údiv nad absencí nestrannosti. 

Přitom Ústavní soud by měl být instituce absolutně nestranná. Jakmile by se měla přichýlit k té či oné straně, bylo by to obrovské nebezpečí pro demokracii ve státě. Má totiž pravomoc, jakou nemá žádná jiná instituce, totiž fakticky zrušit zákon s poukazem na to, že odporuje ústavě. Je až nepochopitelné, že jeho poslední významný akt, totiž osekání zásadních částí volebního zákona poté, kdy byly vyhlášené volby, nevyvolalo bouři nevole. Komentátoři a politologové, jindy nápadní svými kruhy pod očima z nevyspání starostmi nad osudem demokracie, jen krčili rameny. Že máme duben a volební zákon pořád ještě nebyl inovován, nikomu zjevně nevadí a Pavel Rychetský dává rozhovory do Primy..

Zvláštní. Zvláštní je i to, že zde veřejně vystupuje na protivládní straně barikády, na té, která automaticky říká, že cokoli vláda udělá, je opravdu špatně. Vše, co vláda dělá, pokládá za lehké a pohodlné. Napovídá i to, co by vláda udělat měla a nedělá, totiž měla by otevřít školy a zavřít průmysl. Na růstu DPH podle něho nezáleží, podstatná má být ochrana života. Jinými slovy, vláda na ochranu života kašle a upřednostňuje zisk. To je ovšem zásadní politické stanovisko, veřejně proklamované autoritativním zdrojem.

Uvidíme, jaká stanoviska Pavel Rychetský zaujme, jestli po podzimních volbách kormidlo vládní politiky převezme jiná ruka: nedělejme si iluze o tom, že korona do té doby vypadne z vládní agendy. Zatím se můžeme jenom divit a klást si otázky, co to je nestrannost.