Plukovník Šlachta odchází do civilu, Ivo Rittig se může smát až k slzám a bude mu v tom pomáhat Jana Nagyová. Ještě v únoru letošního roku ujišťoval veřejnost, že ustojí tlak na něho vynakládaný - a vydržel ho čtyři měsíce. Chystaná reorganizace mu podtrhla koberec pod nohama. Chvilku se spekulovalo, že by se mohl stát šéfem protimafiánského megaútvaru, ale nakonec se rozhodl, že s tím praští a hodí šerifskou hvězdu do šuplete.

Jedno se mu upřít nedá, s tím druhým je to horší.

Je to odvážný policista a nebojí se pustit do opravdu horkých kauz. Konec konců, jeho nejslavnější akce vyvrcholila pádem Nečasovy vlády. Tato odvaha a loajalita k práci policisty jsou ta pozitiva. Výsledky ale nejsou úměrné nasazení. Připomeňme, že už ta spektakulární akce na Úřadu vlády byla komentována skepticky a když ani po třech letech nevíme, co tam bylo kde za zlatý poklad a aféra se scvrkla na Případ Drahých Kabelek a teď, po třech letech, se dešifrují pásky, zdali Nagyová bonzovala tajné informace, to vše je právě to horší.

Zvenčí se nedá rozpoznat, čí je to chyba. Policie může říci jen to A a pak nastupují v demokratickém státě další instituce, aby dodaly B a C a došly k nestrannému spravedlivému řešení. Opakovaně se u nás stává, že nastane A, ale nikoli B a C, natož Z (= zavřít). A odsud to vypadá, že této smutné skutečnosti se asi sotva zabrání tím, že se dva málo funkční orgány sloučí do jednoho. Každopádně je jedno jisté. Kdybych byl mafiánem, měl bych mnohem klidnější spaní.