Případ Alí Fajáda a unesených pěti českých občanů vyvolává obrovskou pozornost veřejnosti. Libanonce Fajáda slíbila česká vláda vydat Američanům, kteří ho podezírají ze spiknutí s teroristy. Našich pět lidí unesl kdosi, nevíme kdo, ale když někdo unáší lidi, můžeme ho bez velkých skrupulí strčit do jednoho pytle s teroristy. Pět našich lidí se vrací, jak to bylo, nevíme, orgánové se nevyjadřují, z důvodů velmi pochopitelných a oprávněných. Takže je klid.

Ten nepotrvá dlouho. Je vysoce pravděpodobné, že Fajáda vydáme – s velkou pravděpodobností nikoli Američanům, jak slíbeno, ale kamkoli jinam, jistě ve shodě s těmi, kdo unesli naše občany a pak je zase – pod podmínkami dnes neznámými – vrátili.

Je velmi laciné křičet z fotelu „s teroristy se nevyjednává“. Vláda, ať to bude konkrétně kdokoli, ministr spravedlnosti jistě, ministr zahraničí pravděpodobně a sveze se určitě i premiér, budou napadáni za mnichovanství a čecháčkovství a bůhví za co dalšího. K tomu lze doporučit jediné: představte si, že vy osobně máte to podpisové právo. A podepište se pod dokument, který bude znamenat trest krutou smrtí pro pět naprosto nevinných lidí a poté bude Fajád vydán Američanům a tam se ho ujmou právníci a zjistí, že je nevinný jako lilie a bude propuštěn. Toto je nejpravděpodobnější varianta. Ale i kdyby se ukázalo, že Fajád skutečně s teroristy spolčen byl a - co je podstatné – bude mu to prokázáno a bude soudně potrestán, stojí to za podřezaná hrdla pěti našich nevinných občanů?

Já bych takový dokument nepodepsal a doporučoval bych poté, až by na mě foteloví hrdinové ošklivě křičeli, že se s teroristy nevyjednává, aby proti terorismu bojovali na jiných frontách a efektivněji, než se dosud děje.

Třeba zrovna tím podvazováním finančních zdrojů, jak doporučuje Evropská komise.