Ruské odcházení ze Sýrie
Putin začal stahovat ruské síly ze Sýrie. Mimochodem, i to je projev poměrů, které se dají charakterizovat jako samoděržaví – Putin nařídí a a je z toho intervence a nařídí a intervence skončí. Někomu to může imponovat, ale jak tohle bude fungovat na dlouhém časovém úseku? To je ale jen odbočka, podstatný je fakt sám.
Kolem rozvařeného syrského guláše je příliš mnoho kuchařů. Aby byl dostatečně horký, o to se stará Turecko stejně jako Rusko. Americký prezident Obama se teď chlubí, jak byl moudrý, že nestrčil do Sýrie prsty – všichni si ovšem pamatujeme, že ho svrběl prst na spoušti a že neposlal Američany do nového dobrodružství jen za tu cenu, že ignoroval svá varování a ultimáta. To ale patří teď historii, současnost je taková, že je v Sýrii příměří, že se jakž takž jedná a také ruský krok může být vnímán jako pozitivní čin. V nejbližších dnech a spíš týdnech či měsících se ukáže, zda byla nastoupena cesta k řešení s nadějí na výdrž. Takřka bez povšimnutí proběhla médii zpráva, že Rusové vyhnali Asadovi z hlavy iluzi, že si může dělat naději na ovládnutí celého území někdejší Sýrie. Otázka je, zda i takzvaná umírněná opozice (umírněná opozice křičí v parlamentu, opozice vybavená kulomety a dělostřelectvem není opozice, ale povstalecká armáda a těch je v Sýrii sto) je schopna pochopit, že se jí nepodaří vládu v Damašku svrhnout a její armádu porazit. Dohoda tedy musí počítat s nějakým územním dělením. Patrně bude více Sýrií a kéž by dokázaly se vzájemně nevraždit.
To je ale budoucnost, zatím jsme u začátku stahování ruských sil. Toto stahování ale nemá ani zdaleka stejný charakter jako tragický ústup Brežněvovy intervenční armády z afghánského dobrodružství. Ruské angažmá bylo zřejmě úspěšné a pokud bude završeno ne příměřím, ale mírem a územním dělením, samozřejmě po dohodě s Američany a dalšími aktéry, bude to pro Putina bezpochyby velké diplomatické plus.
I samovládci mívají úspěchy.
Zaujalo mě
Emisarka Babišova ministerstva čenichající v Bruselu, jak to vypadá s vyšetřováním podvodu jejího šéfa, to je další pořádně páchnoucí kapka. Andrej Babiš má zřejmě mnohé vlohy, ale talent krizového manažera opravdu nemá. Jeho stanovisko „vím, ale nepovím“ je sebevražedné a řeči o mediální kampani jsou směšné. Lidi ho volili ve víře, že když má své miliardy, nepotřebuje krást. O to větší zklamání.
Angažovaná nenávist
Takto charakterizuje Jan Macháček to, co se děje kolem předvolebních mítinků Donalda Trumpa. Ono se to ale v Německu dělo taky kolem předvolebních mítinků AfD. Jsme demokraté? Tak rozbijme tomu populistovi držku!