Volbu hlavy státu máme za sebou a to je ta jistota – na Hradě zůstává nadále Miloš Zeman. Za současné situace jakéhosi podmíněného vládí bezvládí to není málo. Průběh dalších dějů hodně závisel na tom, zda Zeman bude pokračovat ve funkci, anebo zda ho nahradí Jiří Drahoš. 

Padla tedy Zemanem předpokládaná varianta, že Babiše jmenuje premiérem bez podmínky stojedničkové vlády, pokud nebude zvolen a využije svých pravomocí. Ty by mu v plném rozsahu zůstaly do 8. března, i kdyby prohrál.

Pro nejbližší období nás všechny čeká úkol - obávám se, že velmi obtížný - zachovat chladnou hlavu. Odstrašující příklad nám mohou poskytnout USA, kde došlo k rozštěpení a bohužel právě ta proklamovaně elitní část společnosti odmítla volbu přijmout. Mediální útoky na Donalda Trumpa překračují hranice rozumu i dobrého vkusu. Tradice nezaujaté žurnalistiky se hroutí, místo novinářů jsou zde aktivisté. Tento aktivistický žurnalismus se rozmohl i u nás. Proto je velmi dobře, že poražený Jiří Drahoš prohlásil, že Miloš Zeman je i jeho prezidentem – tak se chová demokrat, tak se chová slušný člověk. Kéž jeho příklad došel následování. Nelze přistoupit na argument, že se druhá strana chová neslušně. To jen roztáčí spirálu hanebností. Vřava samozřejmě neutichne hned, vezme to trochu času. Pomůže k tomu politika, ta nás přivede na jiné myšlenky. Nesmíme ztrácet ze zřetele, že náš vztah k Evropské unii není definován v Praze na Hradě. Je definován v Bruselu, v Paříži a v Berlíně. Coby premiér zde Bohuslav Sobotka absolutně selhal. Jak se zdá, Andrej Babiš, byť bez mandátu, se přinejmenším snaží hrát aktivní roli. Jistě by měl silnější pozici, kdyby byl ve funkci řádně instalován. Do toho má ale daleko.

Prezident by si přál, aby vládu řídil Babiš coby předseda vítězné politické formace, se spoluúčastí ČSSD a podporou komunistů. Střízlivě uváženo, komunisté se dnes jeví vedle SPD jako solidní státotvorná partaj. Okamurova SPD je vysloveně nesystémová, a tudíž nebezpečná. Jednání se sociálními demokraty Babiš odložil do jejich sjezdu. Napětí mezi ním a Chovancem jako vážným uchazečem o vedení oranžových je viditelné. Je zřejmé, že se tenhle zádrhel nepodaří snadno rozmotat.

Andrej Babiš odjel v pondělí do Bruselu, aby se tam setkal s Junckerem a dalšími evropskými potentáty. Před odjezdem zopakoval svoji tezi o absurditě kvót. Kdybych byl jeho poradce, měl bych argument pro jednání s Junckerem a spol. Měli by Česko nechat na pokoji, jako všechny státy nechávají v klidu Švýcarsko: tam si potentáti ulejvají svoje prachy. A do Česka ušetřeného kvót mohou v příhodnou dobu emigrovat. Žijí přece u nás pamětníci dob, kdy se z Německa do Československa emigrovalo… Myslím to jako žertík, ale velmi vážný.