Ministryně práce a sociálních věcí Jana Maláčová navrhuje, aby nezaměstnaní ztratili až na rok právo na podporu, když odmítnou nabídnuté zaměstnání. Návrh má jistě racionální opodstatnění a odborné debaty se vedou už kolem stávající úpravy. Ta obsahuje sankci tří až šesti měsíců. Maláčová navrhuje, aby sankce mohla být až o více měsíců delší.

Na veřejnost se dostávají jen argumenty, které odsuzují přílišnou tvrdost návrhu. Horkým hlavám by nejvíc vyhovovalo, kdyby darmožrouti nedostali nic. Nechceš práci, tak jdi. Návrh Maláčové se této druhé krajnosti blíží a to právě je na něm pozoruhodné.

Jana Maláčová vynikla z nabídky současných sociálně demokratických předáků. Ti jsou tak bezbarví, že svou šedí splývají s předáky ODS a kdyby se postavili k šedé zdi, hrozilo by jim nebezpečí, že je nejbližší lepič omylem přelepí plakáty cirkusu Humberto. Maláčová z té šedi vystupuje razancí, s jakou rozdává státní peníze. Tím zdatně konkuruje sociální politice ANO. Ta převzala sociálnědemokratickou agendu tak úspěšně, že je to fakticky sociální demokracie s lehce nacionálním nátěrem, manažersky řízená svým majitelem. Maláčová je v tomto ohledu ráznější. Je tedy s podivem, že přichází s takovým návrhem. Jistě si nemyslí, že pod hrozbou sankce dojde k nápravě. Jde přece o lidi, kteří se z mnoha důvodů dostali na okraj společnosti a to je do značné míry i stav ducha. Úředníci pověření touto sociální agendou mají poměrně rozsáhlé pravomoci, ovšem ani oni nemají možnost důsledně posoudit každý případ individuálně. Takže znovu, kam ta Maláčová míří? Chce k urnám přitáhnout horké hlavy a vtisknout jim do ruky oranžový volební lístek?

Taková pošetilost snad nemohla vzniknout v její hlavě. Je to taková jedna malá předvánoční záhada.