Na nehoráznou provokaci Lukašenkova režimu odpověděla Evropská unie razantním opatřením. Na summitu všech sedmadvaceti členských států padlo rozhodnutí, že běloruské aerolinky Belavia nemohou přistávat na evropských letištích, ani přelétávat prostor unie. 

Naopak běloruskému území se bude vyhýbat většina evropských společností, pět států, mezi nimi i Česko, vyhlásilo tyto sankce oficiálně. Nadále budí podiv, proč to Lukašenko vůbec udělal, proč nařídil únos aktivisty Prataseviče za asistence ozbrojené stíhačky. Není jisté, jaké další sankce budou následovat. Nepochybně jsou žádoucí, jakož je i správný koncept namířit je proti konkrétním osobám. Vždycky je to tak, že tyhle režimy se chovají nehorázně proti všem pravidlům civilizovaného společenství, ale jejich takzvané elity, lépe sedí ruský výraz věrchuška, chtějí plně využívat všech výhod a požitků, jakých mohou na Západě dosáhnout. S nadsázkou opakovaně navrhuji – zakažte dovoz náhradních dílů do rolls royců, až na to, že tahle auta náhradní díly nepotřebují… Tak jim aspoň zablokujte platební karty…

Zbytečnost té provokace je udivující. Lukašenko šel skutečně s kanónem na vrabce. Kreml s ním drží basu, ale je otázka, zda mu udělal radost. Ono je to, jako když klukovská parta mezi sebou má spratka, který klackem provokuje jiné kluky a spoléhá na to, že ho ti větší a silnější z jeho party zachrání před tím, aby dostal nafackováno. Nějakou dobu to funguje, ale ti starší silnější se časem taky můžou naštvat. Tohle je taková nehoráznost, že si lze vzpomenout na často citovaný Talleyrandův výrok „je to něco horšího než zločin, je to chyba“.

Feriho aféra

Ten případ je nepochybně politováníhodný a z politické scény mizí výrazná postava. Holt, kdo chce veřejně působit, a nemusí to být jenom politika, musí počítat s tím, že mu nebude tolerováno to, co projde nějakému Pepovi Hejpočkej. Ten riskuje leda že mu holky nafackují, Feri na to doplatil politickou budoucností, přinejmenším na dohlednou dobu. Je to už druhý politik, který doplatil na neposednost svého poklopce. 

Čínští císařové věděli moc dobře, proč osazovali svůj dvůr vykastrovanými hodnostáři. Ne že by se na našem dvoře nevyskytovali, ale jsou to kastráti duchovní, nikoli fyziologičtí.