Před dobrodružným nápadem stratéga Fialy zosnovat pád vlády varovali snad všichni komentátoři sledující českou politickou scénu. Ono to v jednu chvíli opravdu vypadalo, že to vyjde, protože komunisté vypověděli Babišovi podporu – a to přimělo Bartošovy Piráty, aby se ke stratégovi Fialovi připojili. 

Kdyby k tomu čert přispěl, vláda by padla a nastala by hvězdná hodina Miloše Zemana, tohoto „našeho člověka“, jak mu říkají v Kremlu. Stratég Fiala se nebál ani této varianty, prý by se pak ukázalo, kdo je kdo. No, na jeho slova došlo, skutečně se ukázalo, kdo je kdo. Rozhodně víme, že je Fiala velký stratég.

Komentáře v médiích většinově konstatovaly, že „vyhráli všichni“, Babiš že je rád, že vláda nepadla, stratég Fiala rovněž, z téhož důvodu a komunisté mohli znovu ukázat svůj význam. Morálním vítězem je prý demoblok. Dost možná. Morální vítězství je náplast na mokvavou ránu prohry. Věnovali velikou energii do uskutečnění něčeho, co selhalo na celé čáře, jak je možné to pokládat za win?

O poučení tohoto fiaska jsem tu psal už včera: Babiš využil rozpravy v parlamentu k vytýčení programu předvolební kampaně a ten je opravdu hnusný. Jeho výrok, že koalice K2 je multikulturní ekofanatický pirátostan, je v médiích citován ironicky jako výrok týdne a jako ukázka podlé demagogie a lži. Ale demagogie a lži vyhrávají v Česku volby. Vzpomeňte, že Miloš Zeman vyhrál, když mu kníže nahrál na smeč výrokem, že Beneš by patřil za své dekrety před soud pro lidská práva, a v druhém termínu oddělal Jiřího Drahoše jeho podpisem pod výzvou intelektuálů v atmosféře kulminující migrační vlny. Byly to lži a nesmysly, ale vyhrály Zemanovi dvakrát volby. Ivan Bartoš teď Babiše žaluje, jenže volby se žalobami nevyhrávají.

Bohužel, je vidět, že Babiš využil příležitosti a naběračkou hrábnul do té nejsmrdutější břečky, která v české společnosti je. Ne snad, že by za to mohl stratég Fiala svým velkolepým projektem. On by to udělal stejně. To jenom že to parlamentní hlasování mu umožnilo, jak říkají divadelníci, velkolepé entrée neboli vstup. Jak slušně odpovídat na hnus? Nějak moc to nejde. Bude třeba mobilizací a silných formulací, celého toho arzenálu používaného ve volbách v rozdělené společnosti.

Což je bohužel zjevně ta fáze, do níž se propadáme.