Kdyby se měly lineárně splnit všechny momentální předpovědi, bylo by třeba ten podpis opravdu hodnotit jako sebevražedný akt. Málokdy je tak zásadní rozhodnutí učiněno v takovém spěchu a tak pod tlakem emocí a za absence racionální argumentace, jako likvidace jaderné energetiky v Německu. Ochromení německé energetiky má samozřejmě vliv na celou Evropu a velmi silně i na naši situaci. Jsme na hraně závislosti na Rusku, které nás může energetickou zbraní kdykoli vydírat už teď a taky to dělá. Že naši zemi částečně kontroluje, dokázalo svým sabotováním upevnění vojenské alianční spolupráce v kauze „radaru v Brdech“. To vše se zhorší, jakmile se brutálně zvednou ceny energií po likvidaci jaderné energetiky v Německu.

Podle zákonných předpokladů by k tomu mělo dojít do roku 2022. Naděje umírá poslední, a proto doufejme, že pod tlakem skutečně ultimativní hrozby dojde k dnes nepředvídatelným technologickým inovacím. Je to samozřejmě stéblo pro tonoucího, tahle naděje. Přelomovou inovací by bylo efektivní skladování elektřiny, které by samozřejmě změnilo pozici takzvaných alternativních zdrojů, jako jsou větrníky a fotovoltaika. Ano, pak by tyto zdroje měly zásadní smysl. Zatím je to chiméra bez ekonomického opodstatnění, které nás všechny doslova ohrožuje a ta hrozba je ode dnešního podpisu německého prezidenta ještě vážnější.