Díl prvý by se dal charakterizovat jako drama: ministr vnitra Vít Rakušan nechal vyvěsit na fasádu budovy ministerstva vnitra kreaci sestávající z české a ukrajinské vlajky a mezi nimi byl Putin v umrlčím pytli, přizdobený hitlerovským knírkem. Kreace vyvolala pozitivní i negativní reakce, ty druhé převážily. I na tomto místě jsme vyjádřili bezprostředně po instalaci názor, že kreace patří na budovy institucí kreacemi se zabývajících a nikoli na vládní sídlo. Tleskal bych, kdyby vnitro rozkrylo špionážní síť anebo odhalilo pokoutní financování prokremelských webů, které pumpují do obyvatelstva putinovskou propagandu.

Takže kritika. Ministr vnitra se nechal slyšet, že je připraven zaplatit pokutu ze svého, i to je poněkud komický moment celé aféry. Dalo by se tedy čekat, že ministr nechá kreaci viset nějakou dobu a pak ji nechá srolovat.

K čemuž sice došlo, ale místo Putina visí na kachlíkárně nový plakát, tentokrát k 17. listopadu. Obsahuje čitelnou symboliku, srdíčko, opět vlajku a symbol vítězného véčka. Ano, státní svátek je třeba oslavit, dnes je to nejživější a nejdůležitější státní svátek, významem v očích a myslích mnoha lidí předčí 28. říjen (mne pokaždé bodne u srdce, že se republiku nepodařilo udržet pohromadě). Takže tedy opět plakát a je to vítaná příležitost, jak elegantně nahradit ten předchozí. Ale až bude posvátčí, mohlo by se s plakáty přestat. Což takhle dotáhnout kauzu Dozimetr?