Pokus obžalovat Miloše Zemana za velezradu je magoření a je vcelku magoření i to úsilí ústavních právníků se touto pitomostí zabývat. Zvolili jste ho a teď ho máte, to je jediný postoj, který je kultivovaný – a příště ho nevolte. 

Sám princip populistické volby prezidenta bez jasně daných ústavních mantinelů byl nesmysl, ale už se stalo. Přece si nemohl nikdo s krapítkem rozumu myslet, že žaloba za velezradu projde. Je to jenom pohrdáníhodné leštění ega, které jen začmoudí už beztak zašedlou tvář České republiky.

Každým svým krokem a každým svým výrokem a činem osvědčuje Miloš Zeman, že na prezidentský úřad osobnostně nepatří. Není to ale velezrada, je to důsledek jeho osobního založení, předem dobře známého, a bezcharakternosti poslanců obou komor, kteří nesmysl s přímou volbou prezidenta schválili jako ústavní zákon v podlé snaze se zalíbit lidem, když už prokaučovali důvěru v celém spektru veřejné činnosti. A bude hůř. Kdo ví, koho nám příště tahle neblahá novela nadělí.

Proto opakuji svůj návrh na Lex Zeman. Jako byl přijat zákon o tom, že se Masaryk zasloužil o stát, měl by být přijat zákon, že nic z toho, co Miloš Zeman řekne a udělá, nemá žádný význam a jsou to jenom žvásty a gesta a nemá smysl tomu věnovat jakoukoli pozornost.

Natož pak magořit s pokusy o podání stran velezrady.