Dnes a zítra se bude v Bruselu jednat o bankovní unii. Spolu s Británií bude Česko země, která půjde proti proudu. Na včerejší tiskové konferenci Petr Nečas dokonce pohrozil vetem, pokud by na summitu nedošlo k zásadním změnám současných návrhů. Srozumitelně řečeno, je tu obava, že zahraniční matky by vyluxovaly zdejší banky, pokud by měly financovat ekonomický hazard jiných členských států unie. Obava, připusťme, velmi reálná. Česká národní banka je nezávislý orgán a dohlíží nad tuzemskými bankami velmi tvrdě. Připomeňme jenom, že zatrhla půjčky v zahraničních valutách, což byl jeden ze zdrojů pozdějších hospodářských potíží například v Maďarsku. Po finančních katastrofách z devadesátých let, které stály půl bilionu korun, je naše bankovnictví v mimořádně dobrém stavu. I to je jeden ze zdrojů Nečasova postoje.

Ovšem jistě ne jediný. ODS po dalších prohraných volbách je pod obrovským vnitřním tlakem. Tvrdým postojem Nečas nechce ani tak udělat dojem na summitu v Bruselu, jako si připravuje půdu pro nadcházející kongres strany, kdy mu politicky půjde o krk. Rebelské křídlo je euroskeptické, a Nečas mu tedy vychází vstříc.

Jistě také ví, že už je na listině odepsaných a že by mu nepomohlo, ani kdyby nechal Brusel bombardovat letkou gripenů. Proti bruselské většině toho moc nezmůže a pokud se postaví na zadní, politický tlak ho smete. Ale doufá, že se to nestane před kongresem.

K věci by se měla zásadně vyjádřit sociální demokracie. Ta je oficiálně proevropská a Nečasovo oznámené veto může mít dalekosáhlé dopady, takže se sociální demokracie úzce týká. Bude to zkouška odvahy Bohuslava Sobotky. Půjde za hlasem Bruselu i za tu cenu, že si to rozhází u euroskeptického obyvatelstva?